Články / Recenze

Porouchané rádio Devina Townsenda

Porouchané rádio Devina Townsenda

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 15.05.2019

OHODNOŤTE DESKU

Kanadský muzikant Devin Townsend svou aktuální desku Empath od začátku prezentoval jako vyjádření životního zlomu. Rozpustil svůj Devin Townsend Project a po dvanácti letech finální produkt zaštítil vlastním jménem, aby na jednom místě spojil všemožné vlivy, které se v jeho tvorbě v různé míře projevovaly.

Townsend to svým posluchačům nikdy neulehčoval. Empath na tom není jinak – předkládaný opus je eklektický, chytře chaotický, nepokrytě hitový a ve stejném momentu výrazně avantgardní, srší nápady i klišé. Nacpat na plochu pětasedmdesáti minut všechno od klasické hudby přes pop, elektroniku či pohádkové vyprávěnky až k metalovým náklepům, to už chce pořádný fištrón a hlavně pevnou ruku v organizaci široce rozmáchlého materiálu.

Townsend tu připomíná naspeedovanou veverku s poruchou soustředění, která skáče od nápadu k nápadu, od stylu ke stylu ve snaze dostát ultimátního cíle – alba, které shrnuje celou jeho dosavadní tvorbu. To je přístup, který může dopadnout, anebo skončit pořádným průšvihem. Jsou místa, kdy už schopnost „neudržet myšlenku“ hraničí s otravností (singlová Genesis, kdy se nápady mění za každou melodickou zákrutou), jinde to působí patřičně, ba neotřele a vtipně. Zlomy a vpády jako z jiného světa (třeba v melodicky čisté Spirits Will Collide nebo mnohovrstevnaté Hear Me, kde se pracuje nejen s juxtapozičním přilepováním jednoho k druhému, ale i s vrstvením stylově protichůdných stop) připomínají porouchané rádio, které má problém s příjmem signálu.

Výsledek je, jakkoliv to při zběžném poslechu může působit podivně, překvapivě soudržný. Přes všechny vzestupy, pády a zvraty se nakonec dobere konce ve vrcholné dvacetiminutovce příznačně nazvané Singularity, v níž se povědomé prvky rozprostřené podél celé cesty objeví znovu a konečně najdou své místo ve vygradovaném epickém finále. V tomto jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Projít barvitým dílem je místy útrpné, místy bezvýchodné, ale nakonec smysluplné.

Info

Devin Townsend – Empath (HevyDevy Records, 2019)
fb interpreta

živě: Devin Townsend (can)
28. 11. 2019 20:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?