Články / Recenze

Portico a brány do slepé uličky

Portico a brány do slepé uličky

Jakub Béreš | Články / Recenze | 27.04.2015

OHODNOŤTE DESKU

Kapela ještě do nedávna používala název Portico Quartet a věnovala se nu-jazzu. Po odchodu Keira Vinea se málem rozpadli, zbytek členů ustál složité období a rozhodl se razantně změnit hudební směr. Na nové desce odhodili klasické jazzové nástroje a ponořili se do post-dubstepové elektroniky.

Další změnou je účast vokalistů. Portico nezůstali při zemi a rozhodli se oslovit nejznámější hlasy alternativní scény (Jamie Woon, Jono McCleery nebo zpěvák Alt-J Joe Newman) a sázka na jistotu jim vyšla. Vznikla výborná nahrávka Living Fields. A sázkou na jistotu je i celé album. Portico se usídlili ve vodách, na jejichž prozkoumání se kdysi podíleli i zmínění vokalisté, ale za hranice neznámého se nepouštějí, pouze přehledně rekapitulují to, co jsme už slyšeli například na deskách SBTRKT, XXYYXX nebo Jamese Blakea.

Nahrávce chybí originální rukopis, který by ji povýšil na umělecké dílo, bez něj se stává pouze módní příručkou. Living Fields jsou bránou do slepé uličky a následovat je znamená spadnout do hlavního proudu alternativního elektra, všechny písně jsou příliš strojené a navádí k povrchnímu poslechu - mezi hudbou a emocemi je velká tlustá skleněná zeď, která nemůže být zdolána ani z jedné strany. Jediný mimořádný moment představuje první singl 101 s hostujícím Joem Newmanem, který profituje z hypu kolem megastar, zbytek za tímto spojením zaostává, parazituje na něm. Portico postavili most mezi dvěma hudebními tábory, jehož přejití je těžší, než se zdá, a napomáhá tomu titulní skladba Living Fields, jejíž majestátnost je matoucí.

Ambice patřit k tomu nejlepšímu se staly Portiku osudné, schází jasné vymezení cílové skupiny. Přelomové album nevzniká na základě imperativu, ale intuitivně, úspěchu nelze dosáhnout zkratkami, kterých je na desce více než dost. Portico skvěle popsali trendy minulých let a bezděčně vytvořili platformu, z níž může kdokoliv čerpat a přijít s něčím originálnějším.

Info

Portico – Living Fields (2015, Ninja Tunes)
www.porticomusic.co.uk

Live: Portico (uk)
Support: Jono McCleery (uk) + NobodyListen
5. 5. 2015 20:00 Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace