Jakub Béreš | Články / Recenze | 27.04.2015
Kapela ještě do nedávna používala název Portico Quartet a věnovala se nu-jazzu. Po odchodu Keira Vinea se málem rozpadli, zbytek členů ustál složité období a rozhodl se razantně změnit hudební směr. Na nové desce odhodili klasické jazzové nástroje a ponořili se do post-dubstepové elektroniky.
Další změnou je účast vokalistů. Portico nezůstali při zemi a rozhodli se oslovit nejznámější hlasy alternativní scény (Jamie Woon, Jono McCleery nebo zpěvák Alt-J Joe Newman) a sázka na jistotu jim vyšla. Vznikla výborná nahrávka Living Fields. A sázkou na jistotu je i celé album. Portico se usídlili ve vodách, na jejichž prozkoumání se kdysi podíleli i zmínění vokalisté, ale za hranice neznámého se nepouštějí, pouze přehledně rekapitulují to, co jsme už slyšeli například na deskách SBTRKT, XXYYXX nebo Jamese Blakea.
Nahrávce chybí originální rukopis, který by ji povýšil na umělecké dílo, bez něj se stává pouze módní příručkou. Living Fields jsou bránou do slepé uličky a následovat je znamená spadnout do hlavního proudu alternativního elektra, všechny písně jsou příliš strojené a navádí k povrchnímu poslechu - mezi hudbou a emocemi je velká tlustá skleněná zeď, která nemůže být zdolána ani z jedné strany. Jediný mimořádný moment představuje první singl 101 s hostujícím Joem Newmanem, který profituje z hypu kolem megastar, zbytek za tímto spojením zaostává, parazituje na něm. Portico postavili most mezi dvěma hudebními tábory, jehož přejití je těžší, než se zdá, a napomáhá tomu titulní skladba Living Fields, jejíž majestátnost je matoucí.
Ambice patřit k tomu nejlepšímu se staly Portiku osudné, schází jasné vymezení cílové skupiny. Přelomové album nevzniká na základě imperativu, ale intuitivně, úspěchu nelze dosáhnout zkratkami, kterých je na desce více než dost. Portico skvěle popsali trendy minulých let a bezděčně vytvořili platformu, z níž může kdokoliv čerpat a přijít s něčím originálnějším.
Portico – Living Fields (2015, Ninja Tunes)
www.porticomusic.co.uk
Live: Portico (uk)
Support: Jono McCleery (uk) + NobodyListen
5. 5. 2015 20:00 Lucerna Music Bar, Praha
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.