Články / Reporty

Portico, ale žádný žralok

Portico, ale žádný žralok

Jakub Béreš | Články / Reporty | 07.05.2015

Britská skupina Portico se po roce vrátila do Prahy, když loni hrála v Paláci Akropolis ještě jako Portico Quartet. S personálními změnami přišla i změna stylu a z moderního jazzu se stalo ambientní elektro.

Večer otevřel pražský DJ NobodyListen. Mixoval svůdně melodické alternativní R&B s moderním elektrem, jemuž vévodila basová linka. Vystoupení obsahovalo několik písní dvojice VR/Nobody v kombinaci s velkými zahraničními jmény typu Banks a FKA twigs. Vkusný set do dramaturgie večera zapadl, přesto mohl ubrat na decibelech, protože publikum nepřišlo do Lucerny na párty, nýbrž na poklidné rozjímaní.

Světla zhasla a objevili se tři nejistí kluci. Začali instrumentální Void - lyrická elektronika, která se nikam nehnala, byla předzvěstí příchodu zpěváka Jona McCleeryho, speciálního hosta, který s Portico jede celou tour. A na pódiu zůstal až do závěrečného přídavku. Jono začal titulní písní Living Fields, aby následoval singl 101, na kterém původně hostuje Joe Newman (Alt-J). McCleeryho podání si s originálem nezadá, jen škoda, že na obrovské plátno s nápisem „Portico” nepřiplaval žralok z videoklipu.

Hudba tria je naživo ještě éteričtější než na nahrávce, proto jsem se nemohl smířit s rušivými faktory. Skupina navodila určitou atmosféru, kterou vzápětí zrušila rychlým sekavým beatem, ten se ve slokách objevoval často, jako by skupina chtěla divákům podsunout, co všechno umí. Portico si neohrabaně vypůjčovali jiné interprety (SBTRKT ft. Sampha) a z jejich střípků skládali vlastní mozaiku. Nepříjemnou součástí bylo nevyvážené osvětlení, kombinace modré, růžové, zelené a oranžové narušovala pracně budovanou intimitu.

Portico předvedli kontroverzní show. Nerdovský look a téměř trapové frekvence k sobě příliš nejdou, razantní změna žánru přišla příliš rychle. Opačným příkladem byla poslední píseň, předělávka Lacker Boo, která kombinovala minimalistické techno s tím nejlepším, co ten večer zaznělo. Tímto směrem by se kapela měla ubírat, jestli se chce stát výrazným jménem post-dubstepové vlny.

Info

Portico (uk) + NobodyListen
5. 5. 2015, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Natália Zajačiková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace