Postrockové střepy 65daysofstatic

Rozbitá láhev pro většinu lidí ztrácí se svým účelem i svůj smysl. Není to ale ani zdaleka pravda. Jen se stane provždy něčím jiným. Estetickou strukturou, nabízející jiný pohled na něco, co je nám jinak důvěrně známé.

Složitější, math rockem šmrcnuté skladby, nejsou pro 65daysofstatic novinkou. Už na jejich debutu Stumble.Stop.Repeat jim napomáhal decentní glitch a ve Fall of Math se naplno rozehrály samplované rytmy. Jenže statičnost se usadila překvapivě rychle. Deska Destruction of Small Ideas zbytečně tlačila na pilu, neustálé přelévání temp nudilo a požíralo samo sebe. A We Were Exploding Anyway byla sice plná zvratů, jenže plně zaujmout nezvládla.

Působivost post-rocku je ve své podstatě klišé, jeho přeměnou se 65daysofstatic zabývají celou dobu své existence. Ne že by se jim to nedařilo, gradující cesty k nekonečnu zněly často neuspořádaně a svéhlavě, ale Wild Light mění křečovitost v přirozený pohyb, a to i přesto, že kapela svoje know-how struktury zásadně neobměňuje. Přitom se obloukem vyhýbají stereotypu, rozbíjejí uzavřenou nádobu a předkládají hromadu střepů. Jejich původní tvar je zřejmý, zároveň jsou patrné ostré hrany a vy nevíte, o jakou hranu se můžete říznout, když se necháte ukolébat. Wild Light je silná v tříštivé stavbě, nástroje se navzájem překrývají, rozrývají a přerušují. Každý tón je potřeba si užít, dlouho nevydrží, sheffieldští post-rockeři se nezdráhají navrstvit hromadu zvuků, aby ji po několika vteřinách umlčeli nástupem elektroniky.

Právě ta se dočkala pozoruhodných úspor, alespoň vzhledem k tomu, že na předchozích deskách měla vzrůstající tendenci. Teď je aplikována v překvapivých dávkách a dohaduje se s agresivními kytarovými riffy. Kontrují jim ambientní plochy zesilující do nekonečných shoegazových tónů, bloudících v labyrintu pedalboardu. Celá směs je působivě drásána syntetizovanou rytmikou.

65daysofstatic konečně nacházejí rovnováhu. Je tohle ještě vůbec post-rock? Svým způsobem ano. Nesnaží se na něm násilně stavět, ale ani nehledají útočiště v bezbřehých experimentech. Wild Light navazuje na jejich tvorbu, už po prvních tónech nebudete pochybovat, kdo je autorem. Léta budovaný koncept konečně zraje a pohrává si s monolitickou skladbou žánru. Předvádí, jak se destrukce může stát skvělým konstruktivním prvkem.