Články / Reporty

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová | Články / Reporty | 02.04.2021

Po dvou výstavách realizovaných v městském průchodu domem č. 212 na rohu ulic Úvoz a Údolní se v tomto prostoru, nyní již oficiálně prezentovaném jako Galerie Průchod, zabydlela nová, dosud nejpestrobarevnější instalace. Autor Jan Vykypěl svůj projekt, jehož nosným médiem jsou rozložené kartonové krabice různých velikostí, pojmenoval Tón K-arton a živelně v něm reflektuje svůj vztah ke street artu ve všech jeho podobách.

Nový vstup do veřejného galerie, komponovaný ve spolupráci s Adamem Smolkem, který zde vystavoval zkraje roku, poutá pozornost zejména svou bezprostředností: Vykypěl pracuje intuitivně a impulzivně, divoce přes sebe vrství barvy a celá kompozice působí na první pohled velmi neorganizovaně až chaoticky. Zdánlivá absence řádu je autorským záměrem. Jde o laboratorní rekonstrukci vyjadřovacích prostředků streetartových umělců, kteří na sebe v městském prostoru reagují, ale naživo se obvykle vůbec nesetkají. „Jsem jeden člověk, který se snaží zaznamenat dialog více lidí. Na ulici to nemá pravidla. Někdo udělá tag, někdo další ho překryje. Vůbec se nedohodnou. Barvy se na sebe vrství bez ladu a skladu. Záleží, kdo dřív přijde,“ komentuje svou snahu zachytit proces vzniku graffiti kompozicí. Za zvýšenou citlivost vůči dění na ulici autor vděčí vlastní krátké zkušenosti s bezdomoveckým životem. „Párty, drogy a pár špatnejch rozhodnutí. Je to rozjetej vlak, kterej přirozeně končí na ulici. Uvědomil jsem si, jak jsou někteří lidé ve své vlastní podstatě drsní a brutální,“ vzpomíná na dva měsíce života bez střechy nad hlavou. Významnou charakteristikou jeho děl z posledních let jsou pocity segregace a odcizení, prosakující skrze mimiku znázorňovaných figur. S lidskou postavou autor pracuje velmi často, uvažuje o ní hlavně ve vztahu k veřejnému prostoru. Způsob, jakým člověk, který se delší dobu nachází na ulici, prorůstá do vnějšího prostředí, splývá s ním a současně s ním velmi výrazně kontrastuje, je možnou paralelou pro vnímání divoce vznikajícího street artu.

Patrný je výrazně autoterapeutický potenciál autorovy umělecké činnosti, který je jedním z jeho hlavních hnacích sil. Návštěvníka galerie osloví nová výstava zejména širokou paletou možných interpretací, která je decentně korigována popisky děl zkopírovanými z konverzace v messengeru.


Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby. Autor si objedná levné teplé jídlo a zužitkuje ho do posledního kousku – včetně obalu. Na vnitřcích čtvercových krabic se zkosenými rohy se tak odehrává cosi podobné vizuálnímu deníkovému záznamu. Každý obraz je jiný, má odlišnou dynamiku, barevnost, některé kresby jsou dokonce datovány. Otevřít kus jednostranně potištěného lisovaného papíru, účelně složeného k uchování a transportu potravy, připomíná dobrodružství, nahlédnutí do dětské obrázkové knihy o jedné jediné dvojstraně.

Do kontextu výstavy se promítá i umělcův současný osobní život. Největší pomalovaný karton znázorňuje procházku s přítelkyní a třemi psy. „Baví mě zkoumat hranice reality a vlastních mentálních obsahů. Dnes už tuším, kam směřuji žánrově. Nejvíc si užívám možnosti se v tvorbě odvázat, pracovat s podvědomím a bez respektu k zažitým pravidlům,“ dodává.

Info

Jan Vykypěl
22. 3. 2021, Galerie Průchod, Brno

foto © Minka Dočkalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace