Julie Scholzová | Články / Recenze | 29.04.2023
Britská kapela Gorillaz se v posledních dvaceti letech stala fenoménem populární hudby. Nápad vytvořit fiktivní umělecký svět, se kterým přišli v roce 1998 skladatel, zpěvák a klávesista Damon Albarn a ilustrátor Jamie Hewlett, si za léta jejich působení získal velký obdiv. Ilustrované postavy Murdoc, 2-D, Noodle a Russel se pak své fanoušky snažili od loňského července na sociálních platformách nalákat, aby se stali součástí imaginárního „The Last Cult“, který je hlavním námětem jejich nového alba.
Cracker Island otevírá stejnojmenný hit, na kterém se objevuje baskytarista a zpěvák Thundercat. Seznamuje nás s celkovým příběhem, představuje fiktivní místo, kde Murdoc založil tajuplný manipulativní kult, jehož se stal 2-D opětním beránkem, který sdílí své pocity bezmoci. „Where the truth was auto-tuned, and it's sadness I consumed.“ Deska staví na kontrastech, většina skladeb je upbeatová, zpívá se v nich ale o manipulaci, smutku, osamělosti nebo riziku sociálních sítí, moderních trendů.
Na Gorillaz přitahuje jakási divnost, osobitý humor, vokály animovaných postav, které naplno prostupují skladbami Tarantula, Crocodillaz nebo Captain Chicken. Zvuk má několik vrstev, prolíná se tu elektronika, latina, funk nebo rap, stále však mluvíme o popové nahrávce. V patnácti skladbách najdeme spoustu features, mezi kterými jsou Stevie Nicks, Bad Bunny, De La Soul a další. Možná nejočekávanější spoluprací je s Tame Impala ve skladbě New Gold, jejíž výjimečné kouzlo dále staví na zpěvech Albarna a Bootieho Browna. Každý hlas jí dodává jiný rozměr, zároveň vše zní organicky a přirozeně. Rozmanitost alba je dána obzvláště tím, že vliv každého spoluautora je znát v celé skladbě. Gorillaz se nesnaží měnit autorské styly, ale vytvořit s nimi ojedinělou harmonii.
Cracker Island nejenže varuje před vlivem kultů všeho druhu, ale také upozorňuje na to, abychom nepropadli posedlosti, i kdyby to mělo být třeba právě skupinou Gorillaz. Pohybují se na tenké hranicí mezi fantaskním světem a realitou a jejich fiktivní postavy nejsou jen zábavné, ale i zrcadlí naše slabosti.
Dušan Šuster 29.11.2023
Nielenže sype bary v pozoruhodne vysokej kadencii, navyše sa dokáže prispôsobiť rôznym beatom, vo vhodnej chvíli pozmeniť rytmiku a šikovne akcentovať rýmy.
Jiří V. Matýsek 14.11.2023
Postupem času se Gravelroad podařilo vytvořit svébytné pojetí těžkotonážního blues. Na Duty to Warn již nastolené dále prohlubují a přidávají nové prvky.
Richard Michalik 13.11.2023
Jasper Marsalis aka Slauson Malone 1 si okolo svojej osoby za krátky čas dokázal vytvoriť malý kult nasledovateľov a to i napriek tomu...
Shaqualyck 14.09.2023
Zejména díky hereckým výkonům a výborně napsaným dialogům se dlouho daří vyprávět výsostně lidský příběh o ztrátě falešných iluzí.
Barbora Klempířová 27.08.2023
Fiktivní životopis provází protichůdné pocity Plathové z toxického manželství, které nedokáže opustit.
Maxim Mičúch 18.08.2023
Nikto nie je v bezpečí – ostatné kapely, ľudia vlastniaci iPhony, samotný Berlin Manson. Máme však dôvod niečo zmeniť?
Veronika Jastrzembská 16.08.2023
První skladba Diamond Road nekompromisně poutá pozornost, když náladou připomíná kosmickou verzi Mazzy Star...
Magdalena Fendrychová 10.08.2023
O písničkářce se v hudebních kruzích mluví jako o nástupkyni Radůzy a takové přízvisko nutně přináší velká očekávání.
Andrea Kubová 30.07.2023
Příběh o skládání kostiček odehrávající se v období studené války, který je založen na skutečné události, započal v 80. letech minulého století v Sovětském svazu.
Jaroslav Myšák 26.07.2023
Kde je domácí rapová scéna ve svých sděleních jalová, tam před čtyřmi lety pražské alt rapové duo P/\ST kontrovalo debutem Expedice do vnitrobloku. Kam se posunulo?