Články / Recenze

Pozdrav z budoucnosti (FKA twigs)

Pozdrav z budoucnosti (FKA twigs)

Pavla Slezáková | Články / Recenze | 22.09.2014

Píše se rok 2054 a LP1 je jednou z řady desek, které jsou na trhu k dispozici. FKA twigs vypouští svůj debut na hudební trh přesycený totožnými nahrávkami. Je to doba, kdy nežije už ani jediný mohykán sedmdesátek, zlaté éry hudby (myšleno zejména rockové). A o Bowieovcích, Jaggerovcích nebo McCartneyovcích se píše jedině v historických análech dostupných na všudypřítomném intranetu.

Odtud jako by ono LP1 tajemnem opředené FKA twigs vypadlo. A přesně tato doba čiší z její debutové desky. V současnosti není podobných hudebních inovátorů, kteří by se dostali na stránky předních zahraničních magazínů. Těžko lze zařadit i žánr, v němž se FKA twigs pohybuje. Nazývat její rozverně poskládané elektronické synthy jako R&B je scestné, stejně jako přídomek triphopová sestra The Weeknd. Kategorizací si však Tahliah Barnett, skrývající se pod přezdívkou FKA twigs, hlavu neláme. Její výsadou je vizualizace, kteroužto má jako tanečnice zadřenou ve špičkách odložených balerín, snadno lze pak také pochopit jistotu, s níž ve svých písních udává rytmus. Její vizí je vydat ke každé písni videoklip, a že jí záleží i na ztvárnění, není nutné dodávat.

LP1 začíná křehkým výkřikem. Lehký falzet potom provází každou písní, aniž by se výrazně měnil. Hudební podkres je rozmanitý, synthy se objevují a hned zase mizí jako ozubená spirála. Těžko lze ale odlišit jednotlivé písně, slévají se do jednotvárné kaše. Výrazněji vystupují snad jen Two Weeks a Pendulum. Ta druhá půlí desku a zároveň i dojem. Říká se, že buď věci milujete se vším všudy, nebo je naopak nesnášíte. Tak je to i s FKA twigs, potažmo LP1. Texty na desce i bohaté elektronické variace přetékají smyslností. S bohatou imaginací si lze pod slovy představit vše a FKA twigs to svými texty ulehčuje. I když taková Hours je prakticky óda na sex („How would you like it if I suck before I bite but it wasn't too hard so it felt alright?“), zatímco závěrečná Kicks nabízí jasné opratě milostného vztahu („I don't need you (You, you). I love my touch. Know just what to do“).

I přes svou originalitu LP1 nepředčí loni vydané, o mnoho šťavnatější EP2 s hity jako Papi Pacify (vlastní verzi nazpívala mimo jiné i Anna Calvi) či Water Me. Ovšem jako debutová deska působí odhodlaně a vše nasvědčuje tomu, že ani v současném světě se FKA twigs neztratí.

Info

FKA twigs – LP1 (Young Turks, 2014)
www.fkatwi.gs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.