Články / Reporty

Pradávné zpěvy Čankijů v Rock Café

Pradávné zpěvy Čankijů v Rock Café

Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.02.2013

V záplavě českých hudebních kapel patří Čankišou bezpochyby mezi to nejlepší, co můžete na tuzemských pódiích spatřit. A spolu s granáty, křišťálem a Krtečkem se stali také výborným vývozním artiklem, na který můžeme být právem hrdi.

O to smutnější byl pak pohled do poloprázdného sálu. Jsou snad v hlavním městě hudební fanoušci tak líní nebo zmlsaní, že si nenašli cestu do Rock Café v hojnějším počtu? Ať tak či onak, příchozí jistě nelitovali a s klidem přijali i opožděný začátek.

Od vánočního večírku roku 1998, kdy se dala kapela dohromady, uběhla dlouhá doba, během níž Čankišou vystoupili v devatenácti zemích. Od festivalu v Trutnově přes slovenskou Pohodu, maďarský Sziget až do vzdálených končin jako Rainforest World Music Festival v Malajsii či Manapany Surf Festival na ostrově Réunion. Jejich zatím poslední deska deska Faÿt se dokonce tři měsíce držela v první dvacítce evropského world music žebříčku WMCE.

A stejně tak jako jsou různorodá místa, kde hráli, je i paleta, ze které namíchávají výsledný zvuk, více než pestrá. Zemitost bigbítu se prolíná se šamanskými zpěvy, a pokud se zaposloucháte pozorněji, možná vám v uších zaduní mořský příboj, před očima zatančí spoře oblečené karnevalové tanečnice v Riu či zabečí ovce.

Čankišou rozhodně ten večer sebe ani publikum nešetřili a dokázali, že „šou“ nemají v názvu jen tak. Svižný průřez tvorbou nabral mnohdy až ďábelskou rychlost. Od nejnovějších skladeb jako Faÿt přes pastorální klasiku Borrega, údernou Zuha a Bekábo či melancholickou Mangé pou le Coeur jste skončili s utancovanýma nohama u Anay Yo a nepostradatelné Jeba ma Miluna. Sestavě Heřman, Kluka, Synák, Krajíček, Kluka, Senko a Mrázek to hraje tak dobře, že pokud někomu upsali duše výměnou za talent, stálo to za to.

Jestli si myslíte, že jen francouzština dodá písni poetičnost a angličtina punc velkého světa, pusťte si cokoliv ve slunečním jazyce Čankijů. Příští možnost, jak si procvičit prastará slova, mají Pražáci (a nejen oni) už 19. března na Febio Music Festivalu.

Info

Čankišou
21. 2. 2013, Rock Café, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Rapové (ne)vítanie leta (Denzel Curry)

Jonáš Sudakov 19.05.2022

V rozhovore s XXL z mája 2022 sa Denzel Curry označil ako najlepší žijúci rapper. Tento titulok obletel celým internetom, ale nikto mu príliš neoponoval... Živě ve Žlutých lázních.

Plameny a černý dým nad letištěm aneb Rammstein

Jiří V. Matýsek 17.05.2022

Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího...

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace