Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #12

Preaching the blues (and all that jazz) #12

apx | Články / Sloupky/Blogy | 13.01.2015

Na fotbale jsem byla naposledy na Letné na přáteláku Česko - USA. Byla to jedna z mála příležitostí, kdy na hřišti vidět Rosického, většinou totiž střídá Cazorlu v poslední čtvrthodině. Fandila jsem Americkému snu a taky jsem si všimla nápadné přesily sympatických supporterů v kategorii 28 - 35 let. Domingo si musel myslet to samé, protože svoji reprezentační šálu věnoval nějakému děcku ještě v průběhu zápasu. Jinak to byl samozřejmě děs a radši si nechám vytrhat všechny nehty na rukou i na nohou, než abych ještě někdy šla na Spartu. Nesnáším Amíky, Rusáky, londýnské Poláky, izraelskou vládu a Čechy. Ááááá je to venku! Mizantrop (neplést s filantrop), xenofob a terorista k tomu. Takže dneska to bude o domácí scéně.

{Komentovaný audiozážitek k dispozici v nočním pásmu Moonshine na Radiu 1 od úterní půlnoci 13. ledna, ze záznamu pak na mixcloudu. A v jiném kontextu ještě v Latté Night na www.streetculture.cz, s Domingem, ve čtvrtek 15. ledna, od 21:00. Nalaďte.}

Když jsem na loňských Colours of Ostrava viděla Kyklos Galaktikos, čuměla jsem jak vejr. Od jejich debutu Osa dobra jsem je měla v šuplíku "Die Antwoord pro chudé" a nemyslím to zle, Die Antwoord pro chudé je super kapela. (Hlavně neurazit!) Naživo jsem je nikdy neviděla, Burianovy sólovky mě nebavily, kočce na přebalu Mataiotechnia navzdory, a tak jsem je uklidila na externí HDD. Pak přišel tenhle koncert, na kterém psychopat v tričku FURT KOFEIN (nevím, kdo z nich je Burian a kdo Hrdlička, a uznávám, že ten motiv zas tak originální není) absurdně dokonale diktoval, pak zabila Johana svým angažmá ve filmu Místa, a s novou deskou u Polí5 se nedají dál ignorovat. Mezi lovci mezer je skvělá, asi nejlepší od Neurobeatu (sic!), přestože obsahuje i tracky o délce 11:53 a 18:50, za což bych sekala prsty. Za každou linku typu "Každej večer se to smazalo/ každý ráno se to nahrálo" by měl Anděra zabít štěňátko, a za skladbu Sláva můžou jít všichni vrátit diplom. Relevantní hodnocení přenechám profíkům, ale já bych do konce roku nemusela ze scény "mezioborových umělců" slyšet nic jiného.


A přece.

Je zajímavé, že když do českého googlu zadáte Kyklos Galaktikos, druhý indexovaný odkaz je na tumblr kapely Mutanti hledaj východisko. Bylo by škoda, kdyby to zapadlo, což už se možná stalo, ale Mutanti, mezioboroví umělci kolektivu Landmine Alert, přesněji Jirka, Jan a tak trochu i Berenika, pokřtili 17. prosince desku Můj bůh září do mých temnot – černoch. Rozumíme si. Měla bych ale začít jinak. Když jsem na loňských Colours of Ostrava viděla Vložte kočku, čuměla jsem jak vejr. Mutanti stojí na mostě mezi Die Antwoord pro bohaté aranže a Vložte kočku a hledají východisko. Za každý track typu Laň by měl Anděra zabít štěňátko, Bratr a sestra nejlepší, Strejda Honza tak pitomý, až dobrý.

{Mimochodem, Vložte kočku oslavili sedm životů, a k této příležitosti natočili klip ke skladbě Kostra. Dneska v klubu La Fabrika zahrají set s názvem Otázka času, pokud nevíte, co s načatým večerem a řešíte otázku vašeho času.}


Mapování současného mezioborového umění by nemohlo být kompletní bez rovněž aktuálního ostravského příspěvku Schwarzprior. Desku IDKFA vydal (taky) Josef z Polí5, docela by mě zajímala ideologie za jeho edičním plánem. Totiž jak říká Edgar: "Z každý ideologie si můžeš vzít to dobrý, kromě křesťanství." Amen. Je nepravděpodobné, že by za tracky Schwarzprior Anděra vraždil štěňata, leda nějaká synthpopová. Situace Star Wars, Optimus Prime. Velmi vřele doporučuji, kromě stažení nové desky Schwarzprior a remixů (!), rozhovor ve Full Moonu #45, v případě, že byste chtěli pochopit všechny pocity dimenze. Ave všem, co se nebojej. Na závěr jsem si místo hodnocení připravila básničku. Thank you, drop dead.

IDDQD
Kočka přede

Info

Preaching the blues (and all that jazz) #12
Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer (2015)
Mutanti hledaj východisko - Můj bůh září do mých temnot – černoch (2014)
Schwarzprior - IDDQD (2014)

schwarzprior.bandcamp.com
kyklosgalaktikos.cz
landminealert.org/mutanti

foto Kyklos Galaktikos (c) Andrea Petrovičová 2014

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace