apx | Články / Sloupky/Blogy | 17.03.2015
Smejčila jsem externí HDD a našla jsem pár desek, o kterých nevím, proč jsem je neposlouchala už dřív. Zajímavá otázka taky je, kde se tam vzaly. Takže jsem se nestihla prohryzat novou deskou Modest Mouse. Ale udělala jsem v Moonshinu speciál a hrála jsem tam jenom hity. Fakt.
Jedním z nalezenců je Alexander Tucker, smyčkující vousáč z Kentu. Dělala jsem mu kdysi koncert a bylo to fajn, ale nejvíc se mi líbilo, že přijel třídvéřovým fiatem. Bylo to po desce Portal, ale od té doby uteklo spousta vody, Stázina se dostala Kubovi za ženu a Tucker vydal v roce 2012 u Thrill Jockey zatím poslední desku Third Mouth. Přijde mi neuvěřitelně popově písničková - ale naprosto geniálně. Asi už ho zase miluju.
Druhá, zoufale neaktuální deska do žebříčku je eponymní debut Deathfix z roku 2013. Kapelu založil v roce 2008 Brendan Canty (jo! ten z Fugazi!) ještě s lidma s Blowoff, Faraquet a Medications. Vyšlo pochopitelně na Dischordu. A zní to přesně tak, jak si myslíte, že zní Cantyho deska na Dischordu. A to jsem si myslela, že mě devadesátkové kytary už neberou.
Vloni (všimněte si, jak se posouvám, za chvíli už budu zítra) vydala Chelsea Wolfe srandovní splitko. Je to sice "jenom" pokračování King Dude & Chelsea Wolfe Sing Songs Together (2013, a už jsem zase tam, kde jsem byla), ale stejně je to úlet jako prase. Jsou to jen dvě skladby, jmenuje se to nekomplikovaně King Dude & Chelsea Wolfe Sing More Songs Together a musím říct, že mě bába překvapila. Odpouštím jí její superafektovanost a obecně ksichtění se. Letos má vydat řadovou desku Abyss, tak jsem zvědavá, jestli se zase bude ksichtit.
Ólafur Arnalds možná není můj nejoblíbenější grindcore, ale album The Chopin Project s Alicí Sarou Ott je bezvadná kulisa, např. k psaní tohoto sloupku. Jsou tam smyčce i piáno a vůbec bych se nedivila, kdyby to bylo tak pěkné, protože Fryderyk Chopin. Kdo má islandského neoklasika rád, asi ho bude bavit kolaborace s Janusem Rasmussenem pod hlavičkou projektu Kiasmos. Což je trochu víc technik než vážná hudba. Slyšela jsem jen skladbu Thrown, ale ani navzdory tomu, že má přes osm minut, jsem ji nesmazala.
Zavedená australská značka Ben Lee vydal nové, neřadové album A Mixtape from Ben Lee, hostují na ní, ve společných písničkách s hlavním hrdinou, Sean Lennon, Zooey Deschanel, Ben Folds nebo Azure Ray a v kempu za ni chce jen babku. "I hope you enjoy the music and can sense the joy and experimentation with which it was created." Jo, je to v pohodě. Jinak od Bena doporučuju ještě Ben Lee Sings Against Me! New Wave z roku 2007. Je to vtipný a skoro lepší než album New Wave. Ehm.
Taky Agnostic Frost (myslí Front - pozn. ed.) se vytasili s novou deskou. Takhle kapela na mě působí jako větší instituce než Iron Maiden, Beatles a DFHVN dohromady. Při poslechu skladeb jako Only in America, No War Fuck You nebo Police Violence se trochu směju a trochu mě to baví. Totální retro. Ani se mi nechce hledat, jestli je to recese/ironie nebo "poctivý návrat ke kořenům NYHC".
A na závěr trochu poctivého psychedelického sludge. Italská trojice Ufomammut vydala novinku Ecate a je tam spousta kytar, skřípání, pípání a šumu, bahnění a čvachtání, strašidelných zvuků, podladěné basy, nějaké vokály dokonce, i když #nadrogach, a tříminutová hitovka Plouton. Čumim.
Kecám, na závěr Psycho. Zeptám se Shereskyho, co si o tom mám myslet.
[PSA] A ve čtvrtek 19. března 2015 laďte od 21:00 na internetových vlnách rádia www.streetculture.cz mě a zmíněného Shereskyho, abyste nevypadli z informačního kupé současného umění. Po minulém vlakovém neštěstí v Horních Počernicích se Latté Night přesouvá zpátky na výsostné území Jana Žižky. Leitmotivem bude tedy nový singl Muse, jejíž byl testosteronový spíkr v počátcích fanouškem – dokonce od rodičů dostal k Vánocům tašku přes rameno s logem kapely. Nutno podotnout, že ji nikdy nenosil.
Múzy doplní jiné múzy tohoto sloupku, například kolaborace Chelsea Wolfe a King Dude, incredible, Ufomammut a co nezaznělo, tak duo Mariam Wallentin a Ben Frost. Mimo hudební záběr také ozvěny filmového Festivalu otrlého diváka, reportáž doprovodného programu Žižkovské noci a několik pozvánek ve formě Instra:mental, Russian Circles, ...Trail of Dead nebo Modest Mouse, podle toho, jak se naše nepravděpodobná dvojice DJs domluví. Poslech repríz je též doporučen pro jejich jazykovou vypiplanost a vystřižení tzv. hluchých míst.
[TL;DR] Preaching the blues #20
Alexander Tucker - Third Mouth / 80%
Deathfix - st / 75%
King Dude & Chelsea Wolfe Sing More Songs Together / 75%
Ólafur Arnalds & Alice Sara Ott - The Chopin Project / 75%
Agnostic Front - The American Dream Died / 55%
A Mixtape from Ben Lee / 55%
Ben Lee Sings Against Me! New Wave / 60%
Ufomammut - Ecate / 70%
Latté Night w. Full Moon
živě čtvrtek 19.3.2015 21:00
on air www.streetculture.cz
Michal Pařízek 17.11.2023
Co vás pohání po těch letech v oboru, ptali se mě na kurzu kulturní žurnalistiky předevčírem v Olomouci. Že by to byl tenhle stres? Občas bych měnil.
Michal Pařízek 13.11.2023
Razítkem kvality je v neděli spuštěný předprodej na další ročník – dvě třetiny celofestivalových vstupenek se vyprodalo za několik hodin. Už máte ten svůj?
Michal Pařízek 12.11.2023
Na oltáři Janskerku stojí čtyři kotoučové magnetofony, tolik najednou jsem jich možná nikdy neviděl. Tolik jich nemá ani Amák v Golden Hive, napadne mě okamžitě.
Michal Pařízek 11.11.2023
„Která kapela vás zaujala nejvíc?“ Anketa, kterou spouští neznámý týpek na terase TivoliVredenburg začíná být čím dál vtipnější, zeptá se asi osmi lidí...
Michal Pařízek 10.11.2023
Kdo byl uvnitř? Otázka, která trápila první den festivalu Le Guess Who? většinu jeho návštěvníků. Groote Zaal patřil celý úvodní den projektu Anonymous.
Michal Pařízek 03.11.2023
Některé věci jsou prostě dané, dochází mi, když se před vchodem do Hybernie potkáme s Kristofem Hahnem, spontánně se obejmeme a klábosíme, jako bysme se viděli včera.
Soňa Pokorná 01.11.2023
Anglický punkový básník, hudebník a performer John Cooper Clarke napsal báseň Evidently Chickentown (Evidentně zasrané město), která popisuje marnost každodenního života na předměstí.
Magdalena Fendrychová 22.10.2023
Vizi budoucnosti, v níž stát přijde o umělecké talenty, načrtl během happeningu iniciativa Nenechme kulturu utichnout na Hlavním nádraží.
Michal Pařízek 20.10.2023
Zmačkáním se zlidšťuje. Vrtá mi to hlavou čím dál víc. Že by to všechno leželo v chybách, v poškozeních?
Zuzana Malá 10.10.2023
„Očekávejte neočekávatelné“ nebylo jen mottem setu Autechre, ale i celého festivalu, který si letos vzal za své přízvisko Dada.