Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #22

Preaching the blues (and all that jazz) #22

apx | Články / Sloupky/Blogy | 01.04.2015

Dneska trochu bizar. Takový playlist už jsem dlouho nesložila. Moje kytarové já se obrací v hrobě. Taky se mi podařilo bez keců vrátit mp3 přehrávač a za tzv. ušetřené peníze jsem si koupila nový počítač. Impedance kupodivu v pohodě. Není divu, byl 35× dražší. Taky má podsvícenou klávesnici, což je cool. A tohle je můj první text. Tolik napětí!

Čili k věci. Inventions jsem objevila vloni u příležitosti vydání jejich eponymního debutu. Na to, že to je Matthew Cooper alias Eluvium a Mark Smith z Explosions in the Sky a že vydávají u Temporary Residence, rozhodně nešlo o žádný nomen omen. Ale říkejme tomu demo, jelikož teď vydali novinku Maze of Woods - a ta je supr. Možná je slyšet i nějaká invence, čímž nemyslím, že to zní jako Burial v roce 2006. Singl Springworlds, páči sa.


Nemám ráda uspávače hadů, nemám ráda Godspeed You! Black Emperor a zejména nemám ráda scénu vševědů, kterou Efrim Menuck a spol. z neznámého důvodu přitahují. Jsou horší než Aštar Šeran. Ale slovy klasika, co mi není rovno, po tom je mi hovno. Jenže! Kolektiv Kanada teď vydal desku 'Asunder, Sweet and Other Distress' a musím pokorně přiznat, že se mi líbí. Možná proto, že má jenom čtyři skladby (nejdelší "jenom" 13:50, nejkratší 6:13), takže to není takové utrpení, a v těch čtyřech skladbách se vyskytuje tuna kytar. Pro vaši informaci, tuna kytar je opravdu HODNĚ kytar. Way to go!


µ-Ziq je další jméno, o kterém jsem si před týdnem myslela, že je to značka rejže. V civilu Mike Paradinas vlastní label Planet Mu a modří (a teď už i já) vědí. Nové album XTLP je pro mě synonymem IDM bez všech negativních konotací, které s termínem a žánrem podvědomě spojuju. Dokonce proveřím nové EP Ekoplekz a Claude Speeed, co vyšly u planety Hu letos.

Dále v množině modrých, u Brainfeeder vychází novinka Stuarta Howarda a.k.a. Lapalux, následovkyně skvělého debutu Nostalchic (2011). "Lustmore is loosely based on the experience of hypnogogia, a transitional state of consciousness between wakefulness and sleep," píšou u Ninja Tune, takže to bude pravda. Novinka má, stejně jako debut, parádní obal, hostuje tam Andreya Triana a chvíli jsem si myslela, že je to fejk, protože jsem si to spletla se Son Lux a Lustmore popravdě řečeno vůbec nezní jako deska Son Lux.


Narovinu: projekt Muted dostal šanci, protože je z Islandu. "Beatmaking wizard" Bjarni Rafn Kjartansson hraje nějakých pět let, field recordings with some jazz and hip-hop influences, samples and synths, tu a tam se objevil u větších jmen (Samaris, Asonat, Justice) a vydává u labelu Raftónar (fréttaveita um íslenska raftónlist), který tímto doporučuju, minimálně všem fanouškům Nicolase Windinga Refna, resp. soundtracku filmu Drive.


Japonský skladatel Ryuichi Sakamoto, kolaborant mj. Davida Sylviana, Fennesze nebo Alva Noto, vydal letos desku Perpetual, ale sežeňte si kompilaci Year Book 2005-2014. Jde o rarity a nevydané tracky, a jak už to u podobně nechutně talentovaných lidí (s rakovinou) bývá, zdaleka přesahují i aktuální klasiky studiových releasů.

Nová deska Prodigy The Day Is My Enemy mě kupodivu vůbec neobtěžuje. Hostují tam Sleaford Mods - nejlepší nápad od vynálezu Fat of the Land, což byl mimochodem důvod, proč jsem vracela nízkohlasitý přehrávač viz výše. O loňském albu Divide and Exit od Mods už jsem psala, a jakkoliv tyhle hovádka (mods, mate, aye?) nemůžu moc vystát, spojení s Howlettem sedne jak prdel na hrnec, jak se ne/říká. A ještě zajímavější by mohl být feat. na nadcházejícím albu Leftfield. Anyway. The Day Is My Enemy má (super obal a promo fotky a) pár solidních hitovek jako Wild Frontier nebo právě Ibiza. Pročež doporučuju i remixy v prodlouženém (konkrétně Jesse and the Wolf Remix).

A nakonec, Prong - Songs from the Black Hole. Pro výstrahu. Nevím, proč kapely jako Prong mají potřebu vydávat desku coverů (sic!). Asi prachy, v tom případě ok. Bad Brains, Black Flag nebo Sisters of Mercy jsou ještě v pohodě. U Fugazi to začíná trochu smrdět a Cortez the Killer, předělávka Neila Younga, která výběr zavírá, je nejhorší remake snad všech dob. Zastřelte mě.

Místo ukázky dávám k dobru podcast z minulého Moonshinu. Žádný speciál, jen pár novinek a pozvánek, s mírným nadržováním Velké Británii. Prodigy, Instra:mental, Joy Division, Ghostpoet, Death Grips, Calexico, Doldrums, Beirut, Shlohmo, Kasabian, Modest Mouse, Muse, Faith No More a tak dále a tak podobně.


Info

TL;DR Preaching the blues #22
Inventions - Maze of Woods / 75%
Godspeed You! Black Emperor - Asunder, Sweet and Other Distress / 80%
µ-Ziq - XTLP / 75%
Lapalux - Lustmore / 75%
Muted - Muted World / 75%
Ryuichi Sakamoto - Year Book 2005-2014 / 85%
Prodigy - The Day Is My Enemy / 70%
Prodigy - Wild Frontier Remixes EP / 75%
Prong - Songs from the Black Hole / 40%

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chodím po… Colours II.

redakce 19.07.2019

Vystoupím na Náměstí republiky, vedle je krámek Potraviny. Od osmi do osmi. V řadě přede mnou stojí paní, má zvláštně nakasaný obličej.

Chodím po… Colours

redakce 18.07.2019

Protože moje práce v rámci Full Moonu je v redakci Nad dopisy čtenářů, musím hned zkraje vyřešit jednu obligátní.

Bella Ciao. Top 5 Pohoda Festival 2019.

redakce 15.07.2019

Takhle zima byla naposledy v roce 2015, takhkle nabitý program Pohoda neměla nikdy. To nejlepší z letošního ročníku podle redakce a přátel Full Moonu.

Šejkr na letisku #3: Malé ráje

redakce 14.07.2019

Každý máme svoju vlastnú nirvánu, hlásal evidentně vlastnoruční nápis na plátěnce anonymní slečny z davu. Slogan, který festival Pohoda vystihuje ze všeho nejlépe.

Šejkr na letisku #2: Čau, ty tam

redakce 13.07.2019

Se Snapped Ankles se vydáváme na Death Grips, kde v moshpitu řádí i celá Full Moon crew, Paddy vypráví, že je viděl dvakrát a pokaždé si stěžovali, že je to…

Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

redakce 12.07.2019

Ano, všechny hvězdy hlavní scény úvodního dne „sleduji“ právě z Café Kušnierik, zvuk je skvělý a obrazu netřeba...

Co právě v elektru kutěj: Nejen jak se tančí na planetě Mu

redakce 06.07.2019

Další díl o nových počinech na elektro experimentální scéně s novinkami od Planet Mu i s českými producenty na zahraničních labelech.

Ze srdce i ze srdíčka (Heart of Noise 2019)

redakce 16.06.2019

Jak daleko je od noiseu k přírodě? V případě festivalu Heart of Noise kousíček.

Co právě v elektru kutěj: Návrat mistra, který spal sedm let

redakce 06.06.2019

Nový materiál po sedmi letech od kultovního projektu Scorn a další novinky z elektronického undergroundu.

Preview: Nowa muzyka 2019

redakce 05.06.2019

Letošní formu si můžeme po loňských zkušenostech ověřit u Amnesia Scanner, Fatimy Al Qadiry nebo Yvese Tumora, ale jsou tu i další jména, která byste neměli přehlédnout.