Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #22

Preaching the blues (and all that jazz) #22

apx | Články / Sloupky/Blogy | 01.04.2015

Dneska trochu bizar. Takový playlist už jsem dlouho nesložila. Moje kytarové já se obrací v hrobě. Taky se mi podařilo bez keců vrátit mp3 přehrávač a za tzv. ušetřené peníze jsem si koupila nový počítač. Impedance kupodivu v pohodě. Není divu, byl 35× dražší. Taky má podsvícenou klávesnici, což je cool. A tohle je můj první text. Tolik napětí!

Čili k věci. Inventions jsem objevila vloni u příležitosti vydání jejich eponymního debutu. Na to, že to je Matthew Cooper alias Eluvium a Mark Smith z Explosions in the Sky a že vydávají u Temporary Residence, rozhodně nešlo o žádný nomen omen. Ale říkejme tomu demo, jelikož teď vydali novinku Maze of Woods - a ta je supr. Možná je slyšet i nějaká invence, čímž nemyslím, že to zní jako Burial v roce 2006. Singl Springworlds, páči sa.


Nemám ráda uspávače hadů, nemám ráda Godspeed You! Black Emperor a zejména nemám ráda scénu vševědů, kterou Efrim Menuck a spol. z neznámého důvodu přitahují. Jsou horší než Aštar Šeran. Ale slovy klasika, co mi není rovno, po tom je mi hovno. Jenže! Kolektiv Kanada teď vydal desku 'Asunder, Sweet and Other Distress' a musím pokorně přiznat, že se mi líbí. Možná proto, že má jenom čtyři skladby (nejdelší "jenom" 13:50, nejkratší 6:13), takže to není takové utrpení, a v těch čtyřech skladbách se vyskytuje tuna kytar. Pro vaši informaci, tuna kytar je opravdu HODNĚ kytar. Way to go!


µ-Ziq je další jméno, o kterém jsem si před týdnem myslela, že je to značka rejže. V civilu Mike Paradinas vlastní label Planet Mu a modří (a teď už i já) vědí. Nové album XTLP je pro mě synonymem IDM bez všech negativních konotací, které s termínem a žánrem podvědomě spojuju. Dokonce proveřím nové EP Ekoplekz a Claude Speeed, co vyšly u planety Hu letos.

Dále v množině modrých, u Brainfeeder vychází novinka Stuarta Howarda a.k.a. Lapalux, následovkyně skvělého debutu Nostalchic (2011). "Lustmore is loosely based on the experience of hypnogogia, a transitional state of consciousness between wakefulness and sleep," píšou u Ninja Tune, takže to bude pravda. Novinka má, stejně jako debut, parádní obal, hostuje tam Andreya Triana a chvíli jsem si myslela, že je to fejk, protože jsem si to spletla se Son Lux a Lustmore popravdě řečeno vůbec nezní jako deska Son Lux.


Narovinu: projekt Muted dostal šanci, protože je z Islandu. "Beatmaking wizard" Bjarni Rafn Kjartansson hraje nějakých pět let, field recordings with some jazz and hip-hop influences, samples and synths, tu a tam se objevil u větších jmen (Samaris, Asonat, Justice) a vydává u labelu Raftónar (fréttaveita um íslenska raftónlist), který tímto doporučuju, minimálně všem fanouškům Nicolase Windinga Refna, resp. soundtracku filmu Drive.


Japonský skladatel Ryuichi Sakamoto, kolaborant mj. Davida Sylviana, Fennesze nebo Alva Noto, vydal letos desku Perpetual, ale sežeňte si kompilaci Year Book 2005-2014. Jde o rarity a nevydané tracky, a jak už to u podobně nechutně talentovaných lidí (s rakovinou) bývá, zdaleka přesahují i aktuální klasiky studiových releasů.

Nová deska Prodigy The Day Is My Enemy mě kupodivu vůbec neobtěžuje. Hostují tam Sleaford Mods - nejlepší nápad od vynálezu Fat of the Land, což byl mimochodem důvod, proč jsem vracela nízkohlasitý přehrávač viz výše. O loňském albu Divide and Exit od Mods už jsem psala, a jakkoliv tyhle hovádka (mods, mate, aye?) nemůžu moc vystát, spojení s Howlettem sedne jak prdel na hrnec, jak se ne/říká. A ještě zajímavější by mohl být feat. na nadcházejícím albu Leftfield. Anyway. The Day Is My Enemy má (super obal a promo fotky a) pár solidních hitovek jako Wild Frontier nebo právě Ibiza. Pročež doporučuju i remixy v prodlouženém (konkrétně Jesse and the Wolf Remix).

A nakonec, Prong - Songs from the Black Hole. Pro výstrahu. Nevím, proč kapely jako Prong mají potřebu vydávat desku coverů (sic!). Asi prachy, v tom případě ok. Bad Brains, Black Flag nebo Sisters of Mercy jsou ještě v pohodě. U Fugazi to začíná trochu smrdět a Cortez the Killer, předělávka Neila Younga, která výběr zavírá, je nejhorší remake snad všech dob. Zastřelte mě.

Místo ukázky dávám k dobru podcast z minulého Moonshinu. Žádný speciál, jen pár novinek a pozvánek, s mírným nadržováním Velké Británii. Prodigy, Instra:mental, Joy Division, Ghostpoet, Death Grips, Calexico, Doldrums, Beirut, Shlohmo, Kasabian, Modest Mouse, Muse, Faith No More a tak dále a tak podobně.


Info

TL;DR Preaching the blues #22
Inventions - Maze of Woods / 75%
Godspeed You! Black Emperor - Asunder, Sweet and Other Distress / 80%
µ-Ziq - XTLP / 75%
Lapalux - Lustmore / 75%
Muted - Muted World / 75%
Ryuichi Sakamoto - Year Book 2005-2014 / 85%
Prodigy - The Day Is My Enemy / 70%
Prodigy - Wild Frontier Remixes EP / 75%
Prong - Songs from the Black Hole / 40%

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace