Články / Sloupky/Blogy

Preaching the Blues (and all that jazz) #3

Preaching the Blues (and all that jazz) #3

apx | Články / Sloupky/Blogy | 04.11.2014

S blížícím se koncem roku stoupá počet favorizovaných tzv. nejlepších desek. Anebo se jen pořádně soustředím? Po prvním poslechu novinky Deana Blunta jsem nevěřila, že to není fejk: po loňském lo-fi albu Redeemer jsem čekala tanečnější věc, tvrdší, víc na drogách, viz např. pokračování Frosta. Na drogách Blunt asi je, ale Black Metal (pozor, vtip) s hostující zpěvačkou Joanne Robertson ulítává úplně opačným směrem. Geniální otvírák Lush (se skvělou linkou "stay out of it"), Heavy, Punk, X, singl 50 Cent, techno v Country, třináctiminutový epos Forever nebo závěrečná, bladerunnerovská Grade - hodinová deska, totální masakr. Rozhodně nejsem die-hard fanoušek {sólo Blunta, kapely Hype Williams ani experimentů s Ingou Copeland mimo projekt} ale musím smeknout. // Dean Blunt živě v neděli 7. prosince v rámci PAF v Olomouci, neprošvihněte, můžete-li. // Speciál s Hype Williams také v rámci session Moonshine na R1 od úterní půlnoci 4. listopadu. Tracklisty k nahlédnutí, podcast na mixcloudu.


Od přelomové Broken Hymns, Limbs and Skin uběhlo šest let, a aktuální, čtvrtá řadovka Out of Hands We Go zastihla brooklynské O'Death na novém labelu Northern Spy. Jejich gothic country music je tentokrát víc gypsy, zpomalená a rozlítaná, v dobrém. Banjo jim hraje jako bohům. Mnohem větší hardcore jsou Those Poor Bastards na novince Vicious Losers, aneb jak by zněl Tom Waits, kdyby umřel, zhnil a pak se probral s tím, že to byla jenom rýma. Jinak ale parádní country (zejména doporučuju epický zavírák Today I Saw My Funeral).

Jmenovalo se to "Sklepáci" a bylo to tajemství. Jeden nebo dva tracky zněly, jako by je zpíval Vašek Havelka - barytonem. "Poznalas to?" - "Ne." - "No to je Vašek Havelka!" - "Kecy." Ten tzv. baryton byl fakt Vašek Havelka a beaty dělal Martin Tvrdý a.k.a. Bonus a.k.a. náš Bourek. "Tys nepoznala ani Žiletky?" - "Nedělej si ze mě srandu." Finální verze se jmenuje U nás v garáži, nahráli ho Tvrdý/Havelka, je to poctivě super a já jim to žeru, všechno. I to, co neznám, Žiletky a Zuby nehty, které nesnáším, taky. Filmu Listopad, kterému slouží garáž jako OST a premiéruje oficiálně 11. listopadu, se upřímně bojím, ale vždycky to můžu brát jenom jako soundtrack k listopadu.

Proč chodit na koncerty Swans do Lucerny, když si můžu zajet do Drážďan, none? Bez komentáře. Zážitek zhruba poloviční, než přísahali očití svědkové pražského vymítání, a taky polovic lidí, dvoutřetinová délka (což mi nevadilo, protože intra Swans jsou, kromě prvního, nekonečná nuda) a v polovině technický kolaps a Girovo "I'm terribly sorry but we need to fix this" rozdělilo večer na dvě neduživé, nehotové části. You do the math... Ano, bylo to nahlas, ano, bylo to přes čáru, ano, Pharmakon byla napůl směšná a napůl děsivá, ano, byli to přece jen Swans. Nemohla jsem se zbavit myšlenek, že vypadají jako skupina trestanců (Westberg!) a chovanců psychiatrické léčebny (Hahn!) na společném workshopu.

KomiksFEST! (hlavní den 2. listopadu v MeetFactory) byl letos skromnější, ale objevila jsem tam, v rozloženém katalogu SelfMadeHero, resp. jejich tuzemského distributora, komiks The Nao of Brown, který - trpělivě, leč nepříliš aktivně - sháním od jeho vydání před dvěma lety. Brutálně krásný hardcover mě stál... 619 korun. Sice teď nemám na chleba, ne že bych ho jedla, přesto nelituju jediného halíře. Glyn Dillon, od kterého jsem doteď neznala nic, po první stránce dokonale zabil: už jsem dlouho neviděla tak fantastickou krasbu (vodovkama). Tedy viděla, když jsem četla recenze a ukázky. Ale ošahat si to na luxusním matu a... TA ČERVENÁ!!! Pokud máte rádi tzv. alternativní komiksy, tohle je highlight posledních let.

Jinak poslouchám Johna Congletona. Na soundcloud pověsil dema dvou písniček (pravděpodobně je podepíše kapelou The Nighty Nite), Temporary Custodian a Until the Horror Goes. Nemůžu to dostat z hlavy, i když už by se slušelo přijít s automatickým generátorem Congletonových textů. Ale jen houšť.

This is what its like... We will not be saved
We went looking for the sublime we find only the inane
This is what we are... We will not be changed
You can look for unseen order your gonna find that chaos reigns
We will not be saved (just let go)

Info

Preaching the Blues (and all that jazz) #3
Dean Blunt - Black Metal (Rough Trade, 2014) / 90%
O'Death - Out of Hands We Go (Northern Spy, 2014) / 75%
Those Poor Bastards - Vicious Losers (Tribulation, 2014) / 70%
Tvrdý/Havelka - U nás v garáži (Polí5 + Indies Happy Trails, 2014) / 80%
Swans 29.10.2014 Beatpol, Drážďany / 60%
Glyn Dillon - The Nao of Brown (SelfMadeHero, 2012) / 95%

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chodím po… Colours II.

redakce 19.07.2019

Vystoupím na Náměstí republiky, vedle je krámek Potraviny. Od osmi do osmi. V řadě přede mnou stojí paní, má zvláštně nakasaný obličej.

Chodím po… Colours

redakce 18.07.2019

Protože moje práce v rámci Full Moonu je v redakci Nad dopisy čtenářů, musím hned zkraje vyřešit jednu obligátní.

Bella Ciao. Top 5 Pohoda Festival 2019.

redakce 15.07.2019

Takhle zima byla naposledy v roce 2015, takhkle nabitý program Pohoda neměla nikdy. To nejlepší z letošního ročníku podle redakce a přátel Full Moonu.

Šejkr na letisku #3: Malé ráje

redakce 14.07.2019

Každý máme svoju vlastnú nirvánu, hlásal evidentně vlastnoruční nápis na plátěnce anonymní slečny z davu. Slogan, který festival Pohoda vystihuje ze všeho nejlépe.

Šejkr na letisku #2: Čau, ty tam

redakce 13.07.2019

Se Snapped Ankles se vydáváme na Death Grips, kde v moshpitu řádí i celá Full Moon crew, Paddy vypráví, že je viděl dvakrát a pokaždé si stěžovali, že je to…

Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

redakce 12.07.2019

Ano, všechny hvězdy hlavní scény úvodního dne „sleduji“ právě z Café Kušnierik, zvuk je skvělý a obrazu netřeba...

Co právě v elektru kutěj: Nejen jak se tančí na planetě Mu

redakce 06.07.2019

Další díl o nových počinech na elektro experimentální scéně s novinkami od Planet Mu i s českými producenty na zahraničních labelech.

Ze srdce i ze srdíčka (Heart of Noise 2019)

redakce 16.06.2019

Jak daleko je od noiseu k přírodě? V případě festivalu Heart of Noise kousíček.

Co právě v elektru kutěj: Návrat mistra, který spal sedm let

redakce 06.06.2019

Nový materiál po sedmi letech od kultovního projektu Scorn a další novinky z elektronického undergroundu.

Preview: Nowa muzyka 2019

redakce 05.06.2019

Letošní formu si můžeme po loňských zkušenostech ověřit u Amnesia Scanner, Fatimy Al Qadiry nebo Yvese Tumora, ale jsou tu i další jména, která byste neměli přehlédnout.