Články / Reporty

Přerušené euforie a noční šamanismy Creepy Teepee

Přerušené euforie a noční šamanismy Creepy Teepee

David Šír | Články / Reporty | 16.07.2015

Nedělní odpoledne startují polští Past. Pochytím poslední dvě písně, které naznačují příjemný, chladivý post-punk. Od začátku stíhám až Tomáše Havlena alias Murder Bear Doug, který pokračuje uvnitř. Je známý jako producent emocionálně popové post-hudby a něco z patosu si udržela i jeho dnešní, abstraktnější elektronika. Set byl ale povedený, zněl masivně a nešel za hranu vkusu.

Slunečné festivalové odpoledne na dvorku ztišil queer folkař Jordaan Mason sprškou bolestných písní, vydrásaných za tvrdých kanadských zim. Tnul do masa; obnažil autentickou bolest, která šla cítit z každého pohybu jeho hlasu (stejně jako třeba ze sebeponižujících růžových šatů). Prý hrál vůbec poprvé na festivalu a nervozita z něho byla cítit. Tím větší odvahu muselo vyžadovat zpívat poslední píseň jen do mikrofonu, bez opory v kytaře.

Hardcoroví nulajednanulanula zaplavili vnitřní stage vlnou násilí, snad možná největší sypačka a hluková smršť festivalu. V přesně opačném duchu následovala futuristická londýnská producentka Et alie, jejíž oblačné beaty roztomilého japonského popu (vytříbeného progresivní londýnskou scénou) nadnášely k pomalému pohybu. Žánrové skoky na Creepy nikoho nešokují, stejně si ale nechávám rakouského hlukaře s vazbící kytarou a těžkými elektro basy Gran po předchozí pohodě utéct, i když show srší energií.

Jde na shoegazu vymyslet ještě něco inovativního? I kdyby ne, Švédové Westkust uchopují žánr dobře, na Creepy hráli s radostí a lehkostí. Naladili publikum na pozitivní vlnu, ve které došlo i na stage diving. Nafukovací prase, kachna, sněhulák a dýně, vystřelovací barevné papírky – Meth Dad sliboval třeskutou párty. Hédonistické beaty ze začátku působily poněkud nuceně, což se začalo brzo obracet, tím větší škoda, že koncert končil přesně o desáté, právě když se lidi nahrnuli tancovat na pódium. Stížnosti na hluk bohužel loni málem připravily Creepy o místo v pivovaru a už v sobotu se po King Khanovi začínala u vchodu stahovat mračna policajtů. Po Meth Dadovi zůstal rozpačitý pocit.

Ten ale okamžitě přehlušila producentka s tibetsko-nepálskými kořeny Aïsha Devi. Rozpustit se ve zvukové matérii nebylo snad nikdy tak jednoduché, mystický zážitek digitálního šamanismu budoucnosti, kterému se šlo jen těžko bránit. Raveová extáze a všeobjímají meditace pro ni znamená to samé. Pronikavé droneové plochy proti surovým beatům, to vše s nezvyklým zpěvem na pozadí; jeden z highlightů festivalu a intenzivní zážitek.

Dracula Lewis pokračoval v podobně transcendentálním duchu, pohanský rituál se spoustou křiku a frenetickou noiseovou taneční elektronikou, následoval Sami s výborným dj setem míchajícím industriální techno a další žánry.

Creepy Teepee pečlivě sleduje trendy a směřuje k budoucnosti. Jak se zdá, tak ta je letos po letech klidu opět politicky vypjatá, zároveň ale futuristicky blyštivá. Program letošního krýpka to rozhodně naznačil, zvlášť při koncertu Holly Herndon jsem měl pocit, že současnost se odehrává právě tady a teď, což ale platilo pro celý festival.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.