Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 27.11.2017
Začít přesně, skončit na čas, být dokonce rychlejší než anoncovaný jízdní řád. Tak nějak by se dal shrnout koncert Mastodon ve vyprodaném Lucerna Music Baru. První support, Russian Circles, dojel na mizerný zvuk a z jejich na deskách barevné prokreslené muziky zbyla jen rytmika (ale dobrá, to se musí nechat). Odezva byla nemastná, neslaná, a to i přesto, že trojice na pódiu do toho dala všechno, obzvláště kytarista Mike Sullivan se mohl rozdat. U Red Fang to bylo o něco lepší, kytary slyšet byly, ale odnesl to zpěv. Nažhavenému a připravenému publiku to však nevadilo, místy se dokonce zdálo, že hodně hlav je tu právě kvůli nim, alespoň reakce byly divočejší než na headlinery.
Mastodon rovněž nebyli zvukově ideální, ale co mělo být slyšet, to slyšet bylo. A dokonce i to, že i přes pověsti, které o Američanech kolují, tentokrát všichni na pódiu zpívali čistě. Instrumentálně není co vytýkat, i složitější věci byly zahrány precizně. Páteř setlistu logicky tvořila poslední deska Emperor of Sand, Mastodon však sáhli aspoň jednou do každé ze svých desek. Prostor tak dostaly složitěji prokomponované skladby z Crack the Skye i přímočarý nářez Mother Puncher z Remission.
Hrálo se bez zbytečných prodlev, mluvení - i bez přídavku. Ten nahradil šestiskladbový závěrečný blok, při kterém se k Mastodon připojil Scott Kelly z Neurosis a s kapelou pěkně projel všechny své hostovačky. Koncert tak dostal příchuť čehosi exkluzivního, jako by Mastodon bilancovali. Sice přijeli pod záštitou nové desky, ale rozprostřeli ji mezi starší skladby. Scott Kelly navíc přinesl auru jakéhosi otce v pozadí, vzoru, který každou desku skupiny posvětil svou přítomností.
fotogalerie z koncertu tady
Mastodon i Kelly byli maximálně soustředění, komunikaci obstarávala hudba. Možná byli dokonce až profesionálně chladní, jako by nedokázali překonat bariéru mezi pódiem a hledištěm, což je zrovna v Lucerna Music Baru poněkud paradoxní. A přitom pod pódiem se děly věci: Pogovalo se už u Red Fang, u Scotta Kellyho došlo i na pokusy o stage diving, sborově se pělo. Ale tak trochu přes skleněnou stěnu, kterou kapela, přes veškerou hudební kvalitu, nedokázala prorazit.
Mastodon + Scott Kelly (us), Red Fang (us), Russian Circles (us)
24. 11. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Romana Kovácsová
Jiří Procházka, waghiss666 16.08.2022
“Lidi jsou tu v pohodě. V porovnání s Wacken nebo Metal Days je to tady uvolněný a vše se točí kolem muziky, žádnej bullshit.” říká Inna.
Jonáš Sudakov 14.08.2022
Nula percent vzduchu, desať percent pary, deväťdesiat percent energie.
Jiří Procházka, waghiss666 13.08.2022
Barevná světýlka, osmdesátkové disko, Billie Jean a další metaly. Viděno dvojmo, dva periskopy z josefovských katakomb.
David Stoklas 13.08.2022
Jestli jsou v DIIV v něčem dobří, tak v překonávání vlastních bubáků. Potvrdili to i tentokrát.
waghiss666 11.08.2022
Šokující mi připadá zjištění, kolik lidí se v areálu pohybuje už poměrně brzo, spíš od pohledu, než že by trpělo pohodlí.
Václav Valtr 11.08.2022
Jsou umělci, kteří upoutají svou propracovaností, rafinovaným poselstvím či energií. Arooj Aftab zaujala především svou bezprostředností.
Minka Dočkalová, Veronika Miksová 10.08.2022
Vynikající koncerty, nechutné písňové texty, čórky, krásní lidé i nedostatek času, všechno bylo... Beseda, edice dva dvacet dva. Reportážní kombo.
Radka Bednarzová 08.08.2022
Areál se začal zaplňovat. Projít gastrozónou nebo uličkou kolem toalet se stalo pekelným zážitkem a mělo dojít na nejhorší.
Aneta Kohoutová 07.08.2022
I letos bylo hodně lidí a stály se fronty. Chci na film - plno, chci kafe - fronta! Paní v Lidlu lhala, když říkala svojí sousedce, že letos je…
Ondřej Oharek 05.08.2022
Poslední projekce doznívají, Smetanovy sady se ještě jednou plní. Filmovka je u konce.