Články / Recenze

Přesvědčivý návrat Sleep

Přesvědčivý návrat Sleep

Filip Miškařík | Články / Recenze | 28.09.2018

OHODNOŤTE DESKU

Patnáctiletá odmlka mezi nahrávkami představuje pro mnohé umělce i fanoušky propast, kterou se málokdy podaří překlenout. To však neplatí pro kultovní americkou metalovou formaci Sleep, která přišla s novinkou The Sciences – a zašlá sláva je zpátky.

Sleep zahájili kariéru na začátku 90. let s nahrávkami Volume One a Holy Mountain, které jim přinesly velkou odezvu na tehdy se rozrůstající stonermetalové scéně a také nahrávací smlouvu. Následující Dopesmoker s jedinou, šedesátiminutovou skladbou ale label London Records neskousnul a obstrukce s jeho vydáním vedly až k rozpadu skupiny (deska vyšla až v roce 2003 u Tee Pee). Sleep opět začali hrát v roce 2009 a postupným koncertováním a nahráváním nových skladeb se dopracovali až k vydání The Sciences.

Sleep hudebně navazují tam, kde kdysi skončili. Hutná, tvrdá a pomalá kytara, dunění zkreslené, mohutně znějící baskytary a masivní bicí tvoří základ jejich zvuku. Repetitivní kytarové riffy postupně gradují a dlouhé „jamy“ přivádí posluchače do téměř meditativního stavu. Pomalé pasáže jsou prokládány agresivnějšími momenty, které si uchovávají robustní zvuk.

Leitmotivem Sleep je nepřekvapivě marihuana, která je hnacím motorem i zdrojem inspirace. Ať už v různých slovních hříčkách („hashteroid fields“, „splash down on the TH sea“, „the CBDeacon“) nebo přímočarých textech o hulení („Chalice smoke exhalation engulfs the freeway up above...“), odkazy na trávu prostupují celým albem.

Po krátkém intru desku otvírá Marijuanaut’s Theme – prudkou kaskádu powermetalových akordů přiživuje rychlé, technické bubnování Jasona Roedera a ke konci ještě doplňuje kytarové sólo Matta Pikea. Prostřední tři skladby vycházejí z charakteristického zvuku kapely, ve kterém se mísí hřmění zkreslených kytar s riffy à la Tony Iommi. Kontrast tvoří závěrečná instrumentálka The Botanist s vybrnkávanými akustickými kytarami a psychedelickým finále, což je příjemné osvěžení po čtyřiceti minutách tvrdých riffů.

Ačkoli se nejedná o revoluci v rámci jejich diskografie, Sleep na The Sciences se vrátili možná až s nečekanou vervou. Přinesli další dávku toho, čím se proslavili v raných devadesátkách, a potvrdili, že to stále umí více než dobře. Energický, řádně přesvědčivý comeback s  potenciálem pro další tvůrčí vývoj.

Info

Sleep – The Sciences (Third Man, 2018)
fb kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

redakce 03.04.2019

Sdružení IQ+1, tedy lidé, které najdete třeba také v Gurun Gurun, Pražském improvizačním orchestru, Poisonous Frequencies, B4 a dalších.