Aneta Martínková | Články / Sloupky/Blogy | 03.02.2020
Kdyby se udělovala cena za nejpříjemnější showcase festival, Ment bude horkým favoritem. Jakkoliv ze své podstaty slouží jako místo, kde se mají potkat lidé takzvaně z branže, kromě chlebíčků si tady můžete opravdu užít i hudbu. A z lineupu si udělat představu o tom, jak to na evropské scéně vypadá. Namísto polovičatých lokálních odpovědí na hvězdy světové pop music tu totiž ukazují rozmanité podoby přístupů k popu z různých regionů i sebevědomý zpěv v mateřštině. A v programu tak najdete chuťovky od belgické rapperky s kapverdskými kořeny po baskického hráče na akordeon.
zde si poslechněte náš Ment Moon 2020, výběr z programu Mentu na Spotify
Wooden Whales (ru)
Globální meets lokální ve vší parádě. Ment letos zařadil do programu celý blok věnovaný ruské scéně, které se říká New Weird Russia (doporučujeme krásnou sérii The Quietus věnovanou tomuto krásnému fenoménu). A Wooden Whales jsou jeden krásný příklad za všechny. Shoegazeové kytarové stěny tu rozbíjí takřka lidové halekačky zpěvačky Svetlany, poťouchlé melodie dokazují, že tahle kapela se rozhodně nechce brát příliš vážně.
Bolt Ruin (be)
Hudební příbuzný Bena Frosta nebo třeba Blanck Mass kombinuje zkreslené zvukové plochy s postupy klasické hudby. Není divu, že svou hlukovou kúru vydává na Consouling Sounds, labelu postmetalové Amenry. Hudba, která vás vtáhne a i přes svou agresivní podstatu vám připomene, že dovedete cítit opravdu hluboký smutek.
Dakh Daughters (us)
Sedm hereček z kyjevského divadla Dakh se rozhodlo vzít do rukou hudební nástroje a hrát na ně velmi svérázným způsobem, který New York Times popisují dokonce jako zneužití. V uhrančivé performance zhudebňují oceňované ukrajinské básníky, své vlastní básně a další inspirativní texty. Jsou vtipné, chytré, trochu přehánějí, ale bolavých míst se dotknou s neomylnou přesností.
Amorante (es)
Amorante je baskický multiinstrumentalista a etnomuzikolog. Za pomocí looperů a efektů aktualizuje tradiční motivy i zvuk polozapomenutých hudebních nástrojů. Především ale svým posluchačům přibližuje velmi exoticky znějící baskičtinu, která nepatří do žádné jazykové rodiny. S Amorantem zažijete lingivisticko-muzikologické dobrodružství.
ŠećeR (hr)
Chorvatská songwriterka ŠećeR dovede pracovat s mytickou, až pohádkovou atmosférou, a přitom nepřekročit hranici kýče nebo laciného vykrádání folkloru. Jednoduché skladby nahrané na táborákovou španělku s nylonovými strunami, trochu utopené v notném množství reverbu. To vám v navodí atmo dovolené v jihoslovanském borovicovém hájku i v narvaném voze metra, do kterého na Muzeu přistupuje víc lidí, než by se vám líbilo.
Lalalar (tr)
Kdybyste se po Istanbulu chtěli prohánět v kabrioletu, rozhodně k tomu budete poslouchat Lalalar. Psychedelie na turecký způsob, tropicana vzory na propocených košilích a dunivé basové linky. Lalalar jsou rebelové, o rebelství píšou a na stagi se opravdu nenechají ničím svazovat. Desku zatím venku nemají, ale vzhledem k tomu, jak moc jsou všichni tři členové etablovaní na turecké scéně, se očekává událost.
Decibelles (fr)
Charakteristika „punkové trio z Lyonu“ nezní zrovna dobrodružně. Jakkoliv by člověk nečekal nic neslyšeného, Decibelles se dvěma dívčími vokály vytváří aktuální kombinaci rebelie a roztomilosti. S nahráváním posledního alba Rock Français jim pomáhal král ostrého kytarového zvuku Steve Albini, osvědčené se potkalo s aktualizovaným a Decibelles tak opravdu do světa vysílají punk, který stojí za pozornost.
Inturist (ru)
Po zpěvačce a kytaristce Kate NV je Inturist další sólová odbočka od kapely Glintshake (která nadchla Ment v roce 2018). Jejich kytarista Jevgenij Gorbunov tady nechal své lásce k teatrálnímu projevu zcela volný průchod, a jakkoliv má jeho hudba kořeny v postpunku, ještě víc se noří do experimentů s jazzem nebo new wave.
Blu Samu (be)
Belgická rapperka s kapverdskými kořeny a anglickými texty. Se specifickou drzostí se pouští do kombinace hip hopu, R’n’B i brazilských rytmů, a to vše balí do pestrobarevného vizuálu. Blu Samu si dělá, co chce, ráda o tom mluví a ráda to dává najevo všemi možnými prostředky. Svoboda pro duši i pro uši.
Michal Pařízek 01.07.2022
„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.
prof. Neutrino 24.06.2022
Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.
redakce 21.06.2022
Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.
redakce 20.06.2022
Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.
Michal Pařízek 17.06.2022
Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…
redakce 13.06.2022
První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.
redakce 06.06.2022
Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.
Samčo brat dážďoviek 05.06.2022
Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…
Michal Pařízek 03.06.2022
Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...
Michal Pařízek 20.05.2022
Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...