Richard Kutěj | Články / Recenze | 16.08.2020
Slovo a zvuk. Dva mocní spojenci. Jeden vyřkne myšlenku, druhý přidá atmosféru. Vystudovaný hudební vědec a teoretik, kterému přesto není cizí avantgarda, improvizace a experimenty se zvukem, Michal Rataj se opět setkává se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem, aby i s dalšími hudebními hosty navázali na vyvedené album Škrábanice, které v roce 2014 vydal label Polí5. Ten se ujal i letošní novinky Zaškrábnutí.
Tak divná a lehce nervní atmosféra. Shluky slov. Jakoby náhodný tok myšlenek, tohle jsou ale zároveň mini etudy, každá se svou pointou, jen pro každého možná někde jinde. Mnohovýznamnost i vtip. „Já tady mluvím o dřevních dobách. A ty se kácíš…“
Minimalismus, impulsivita i jen lehce podmanivé zvukové plochy či práce s konkrétním zvukem. Tak zní elektronika Michala Rataje. Minimalistické obrazce, které slovům dodávají konečnou zvukovou podobu, atmosféru, švih, či podpoří halucinogenní atmosféru některých mluvených chvil.
Příběhy ukryté v několika slovech, které přitom nabádají k tolika různým výkladům. A stejně tak zní i hudební doprovod. V dokonalém souzvuku. A přitom i sám o sobě tolik zajímavý, což dokazují i momenty, kdy slova na chvíli ztichnou, a album pluje jen ve světě zvuku a hudby. Experiment i útržky zvláštních melodií, vyhrávek a zvuku kytary, akustické basové kytary či nástroje šakuhači. Zejména pasáže, kde strunné nástroje zní, místy přinášejí i melodické plochy avantgardní melodie, ale stejně tak se i struny umí hbitě ve smyčkách mrštně obtočit kolem slov a ještě více cáknout ironii ukrytou v mnohých z nich. Zvukově dokonale vybroušená elektronika pak umí stejná kouzla. Abstrakce, ale ne samoúčelnost.
Muselo to zřejmě celkově být zábavné setkání, kde se ale pracovalo tvrdě a hledala se dokonalá souhra slov a zvuků. Se vším se tu pracuje detailně, přesně, což ale neznamená, že to není barevné, mnohovýznamné a pestré.
Ano. Při několikátém poslechu si už spolu s interprety odříkáváte některé pasáže a smějete se svým výkladům, které jste si tu našli. Smějí se i oni? Možná ano, možná jenom v jiných chvílích. Celkově ale Michal Rataj a Jaromír Typlt opět ukazují, že zprvu možná chladně, škrábavě a drze se dívající umění nemusí být ve finále vůbec jen vážné. Naopak.
Michal Rataj, Jaromír Typlt – Zaškrábnutí (Polí5, Michal Rataj, 2020)
bandcamp vydavatelství
foto © Jan K. Čeliš
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.