Články / Recenze

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

ScreamJay | Články / Recenze | 16.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Tvář cesty zbrocená potem, zlatá barva, které v parnu došel dech. „Nebojej se vás. Bojej se toho, co znamenáte. To, co reprezentujete, je svoboda. Oni jen kecaj a kecaj o individuální svobodě, ale když se s ní setkaj, tak se jí zděsí.“ Vzpomínám na tenhle příznačný monolog z legendární Bezstarostné jízdy. Deafheaven se toho nebáli, Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost. Záleží snad na tom? Vždyť rány způsobené vypočítavostí krvácejí úplně stejně jako ty od bezelstné, půvabné zákeřnosti. Jenom ta chuť a ten prožitek jsou jiné.

rozhovor s Georgem Clarkem z Deafheaven zde

Růžové polokošile v hájemství černého stínu? Kultu moderní doby? Čirá láska i nelíčená nenávist? Parta kolem frontmana George Clarkea šlape po stereotypech a stále čeří ty samé emoce, které rozvířila zásadní deska Sunbather. Subžánr blackgaze tehdy už dávno nebyl neznámou, svůj boom si odbyl s prvními alby francouzských Alcest, avšak teprve Deafheaven mu přihráli větší pozornost a (ne)chtěnou kontroverzi. Píše se rok 2018 a podobně jako Alcest na albu Shelter, i Deafheaven na Ordinary Corrupt Human Love prochází svou vlastní katarzí, reflexí vnitřních pocitů, která brnká na strunu trpělivosti stejně intenzivně jako na mnohdy zapíranou lidskou romantiku.

soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Deafheaven s Touché Amoré a Portrayal of Guilt probíhá do 18. září 2019 zde

Pestrobarevná něha s krásně divným přebalem? Mikromotiv úvodní You Without End mi strašně připomíná nápěv Princeova Purple Rain. Blackové sypačky v Canary Yellow působí najednou až trochu směšně, nepatřičně, to všechno s upřímně chytlavou melodikou nenáviděných postgrungeových Creed. Akustika v Near zas dává vzpomenout hitovku Zombie od The Cranberries, jenomže Dolores tentokrát nepřijde. Baladu Night People si Deafheaven určitě nepsali pro sebe, ale přímo na tělo hostující Chelsea Wolfe. Doom, nedoom? Pointou celé nahrávce budiž závěrečná Worthless Animal, znovu vystavěná na jednoduché melodii ne nepodobné postrockovým jednohubkám typu Somniaferum, s kytarou, co zvoní jako švédská Katatonie, a o dvě, tři minuty delší, než by možná musela být. Ordinary Corrupt Human Love je zapomenutá romantika ze staré VHSky, ke které usrkáváte gin tonic. Brčkem. Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii.

Info

Deafheaven – Ordinary Corrupt Human Love (Anti-, 2018)
web kapely

Živě:
Deafheaven (us) + Touché Amoré (us) + Portrayal of Guilt (us)
21. 9. 2019 19:30
MeetFactory, Praha
fb událost

foto © G L Askew

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace