Články / Recenze

Přirozeně zemité Dormacy (Sweeps 04)

Přirozeně zemité Dormacy (Sweeps 04)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 31.08.2017

Opakování jako matka ukrutné moudrosti. Ambientní vrstvy a plochy, kde délka a čas nehrají roli. Čtyři dlouhé tracky, v nichž se posluchač boří do kytarového doom industriálního bahna, jež je místy husté a lepkavé až k zalknutí. Hutná zvuková mlha ale nabízí i východiska a záchranné provázky jsou upletené z náznaků sól, jemnějších vyhrávek a melodií. Pliveš sice pořád bahno, ale míříš znovu nahoru a už vidíš i světlo.

Sweeps 04 je další one man projekt s kytarou, hipsterské žalozpěvy nebo cvičení na téma „nevím, jestli chci být Johny Cash nebo spíše Moderat“ ale nečekejte. Sweeps 04 nezpívá vůbec. Sweeps 04 zní. Těžce a syrově. Pražský tvůrce se vyžívá ve vazbách, vrstvách, melodiích, které na debutovém albu Dormancy tvoří v souzvučných dronech základy všech skladeb. Sweeps 04 nechává takto vzniklé smyčky znít i několik minut v kuse. Další nápady ale přicházejí vždy včas, aby nešlo jen o samoúčelné „podívej, co umí má kytara, když ji proženu přes efekty“. Stavba každého tracku má ambientní okamžiky i noisové gradace, poklidné stěny i vypjatě vazbící melodie, které zalévají husté krusty tvrdých bahenních riffů.


Dormancy je přirozeně zemité a nepřeplácané album. To je výhodou. Nevýhodou, se kterou se musí každý tvůrce podobné hudby poprat, je jistá monotónnost, kterou práce postavená na jednom hlavním nástroji přináší. Sweeps 04, který desku vydává (nečekaně) i na vinylu, se pere celkem zdařile a pomáhá tomu i povedený zvuk nahrávky. Bahno českého hlukového undergroundu vyplavilo další talent.

Info

Sweeps 04 - Dormancy (/-\ | Sakraphon, 2017)
www.sweeps04.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.