Články / Reporty

Přísahám bohu na sedmý blok (Landscapes & co.)

Přísahám bohu na sedmý blok (Landscapes & co.)

woko | Články / Reporty | 27.04.2015

Večer plný tvrdé hudby pro lidi, kteří echt tvrdou hudbu nevyhledávají. Večer, na kterém si můžete v pětadvaceti připadat staří. Na společné tour Landscapes a The Tidal Sleep se objevila Praha a místní No Chance of Recovery už v půl osmé rezonovali sedmým blokem. I když toho chlapci zatím moc nenahráli, určitě v nich vězí potenciál. Nesnaží se sázet na populární „emo hardcore“, ale zapojují i něco invence. Vokál sice zní občas moc romanticky, ne tak naživo, ostudu si rozhodně neudělali. Jen by si mohl příště zpěvák vytáhnout kraťasy ,just sayin‘.

The Tidal Sleep byli hřebem večera. Post-hardcore by už taky mohl leckdo považovat za vyčerpaný žánr, ale s jakou lehkostí a zároveň energií ho Němci servírují, je radost. Jako by Touché Amoré s La Dispute měli potomka, který se vyžívá v No Omega. Během setu nedává pětice na pódiu moc na výběr než děkovat pánu bohu za čočky, protože brýle bych měl už ty tam. V prvních řadách se to snažíme rozhýbat, ale mládež nereaguje, při Smoke And Mirrors si dávám pozor, abych si nerozsekl hlavu o odposlech. I když se některým členům začíná stříbřit ve vlasech, hrají, jako kdyby neexistoval zítřek. Příště už přijedou jako hlavní akt. Přísahám bohu.

Na Landscapes je nejnarvaněji. Vepředu to začíná pomalu vřít a divím se, jak Shaun Milton za mikrofonem může pobíhat v mikině. Kapela předvádí standardní set včetně piruetek a dupání ze strany na stranu, publikum je ale nadmíru spokojené, Shaun se válí po zemi nebo po lidech. Netrvá to dlouho a dojde na sborové zpěvy, každá skladba zasluhuje hlasitý potlesk. Melodické hardcore s pop-punkovými postupy dává vzpomenout na dva týdny staré vystoupení While She Sleeps a Hundredth, Landscapes by to tam slušelo jako na obrázku. Sedmička se rozpouští ve spokojenosti.

Info

Landscapes (uk) + The Tidal Sleep (de) + No Chance of Recovery
23. 4. 2015, Strahov 007, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.