Články / Reporty

Přívětivý teror pětihlavé saně. I Am Legion.

Přívětivý teror pětihlavé saně. I Am Legion.

Jakub Šíma | Články / Reporty | 14.10.2013

Foreign Beggars u nás byli k vidění za poslední tři roky už popáté, možností slyšet je po jejich typicky ostrovním odklonu k elektronickým beatům bylo tedy více než dost. Posun nezůstal v grimeové rovině a spodky vydatně čerpaly z drum and bassu, dubstepových dropů a v elektronice osvědčených postupů, spojení, které nebylo příliš originální v jednotlivých prvcích, bylo jako celek něčím neslyšeným. První setkání na Hip-hop Kempu vzbudilo vlnu nadšení a tisícihlavý mosh pit, nikomu nevadilo, že rap byl na druhé koleji. Stejný efekt měla zimní klubová show, jen obeznámený divák ze sebe už těžko doloval prvotní nadšení, původně hitové postupy neměly napodruhé takovou sílu. Do roka a do dne od první show, tedy na dalším Hip-hop Kempu, se dostavilo rezervované postávání bez patřičného vzrušení. A napočtvrté jsem vynechal. Přesto měla otázka, jestli chodit ve čtvrtek do Roxy, kladnou odpověď. Foreïgn Beggars se dali dohromady s holandskými drtiči temné strany elektroniky Nosia, což znamenalo přitvrzení a odstranění přebytečných kudrlinek. Projekt nese název I Am Legion a stejnojmenné album má nejeden silný moment. I když kvůli nim musíte občas skipovat.

Roxy bylo součástí evropské tour a pořádající Fource Entertainment hlásili, že lístků mnoho nezbývá. Jediné zklamání se dostavilo, když jsem zjistil, že místo line-upem ohlášeného pořadí si prohodili role mnou očekávaný kalifornský experimentátor Samiyam a DJ Nonames, obvyklý koncertní DJ Foreïgn Beggars. Okolnosti nezastavíš, snad příště. Nonames ukázal, že v nažhavování publika je osobou povolanou, mix všech odstínů elektroniky odlehčovaný rapem přitáhl k pódiu solidní počet tanečníků, kteří sestávali z nezvyklého průniku elektronické a hiphopové scény. Mladší většině sekundovalo i několik roky ošlehanějších tváří.

I Am Legion nastoupili na stage s příjemným půlhodinovým zpožděním, začátek odpálili se singlovou Make Those Moves. Publikum bouřlivě reagovalo, takže hned první výzva "Put your motherfuckin' hands in the air, Praha" znamenala loket v obličeji. Vzduch rychle ztratil kyslík a vystoupal do teplot pro Roxy obvyklých. Hodně se skákalo a zpocená těla neměla navzájem slitování, nejživěji dav reagoval na prověřené dubstepové dropy a drumandbassové rytmy. Dočerna sladěná sestava tří DJ's a dvou MC's kontrastovala s bílými promítacími plochami, které obklopovaly vystupující a nejen opticky zmenšily pódium. I díky tomu působili jako jedno těleso, neobvyklá koncertní sestava dostála první osobě z titulu I Am Legion. Společné album se přehrálo v původní podobě, spodky nebyly pouze spodky a nebyly určeny k doprovodu vokální složky, ale dostávaly svůj vlastní prostor. Tři Holanďané stojící za pultem obsluhovali nejen notebooky a kontrolery, ale v refrénech zdvojovali dvojici raperů. Albová sestava byla kompletní, jelikož se na stage podíval i jediný host D.Ablo. Nechyběla ani obligátní pochvala publika, kterou však v kontextu minulých zkušeností šlo brát vážně, na slovech "In Czech Republic are the craziest motherfuckers I've ever seen" něco bylo. Na přídavek se sáhlo k mimoalbovým spolupracím a zazněl remix Dawn of a Dark Day, původně od Black Sun Empire s hostujícími Foreïgn Beggars. A nakonec už jen léty prověřená hymna Contact, první výsledek vzájemné spolupráce obou těles tvořících I Am Legion. Poslední ruce ke stropu, poslední strkanice obnažených a citelně vysílených těl a nabuzených myslí. Nadšení bylo zjevné, přestože pramenilo především z prvního setkání s energickým rapem a neméně divokou instrumentální částí.

I přes počáteční despekt vše dopadlo podle optimistických předpokladů, podtrženo faktem, že jsem k vlastnímu překvapení nakonec taky skákal. Uvidíme, kde budu při jejich další návštěvě. Šance, že opět na koncertě, se povážlivě zvětšila.

Info

I Am Legion (uk)
10. 10. 2013, Roxy, Praha

foto © Bushman Media

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace