Články / Reporty

Přivítejte netradičního městského bluesmana Jiřího Konvrzka!

Přivítejte netradičního městského bluesmana Jiřího Konvrzka!

RADEK.K. | Články / Reporty | 09.03.2013

S očekáváním nevelké účasti jsme nijak nepospíchali, přesto byla naše trojka z Mostu usazena v „první lajně“ jako první. Ještě pár minut před plánovaným začátkem v 19:00 nikde nikdo. Nu což, Jiří Konvrzek se zdál být v pohodě, myslím, že by odehrál i pouze pro nás. Než jsme však stačili probrat pár běžných životních zážitků, v divadelní kavárně nastal tichý vzruch a v tu ránu bylo plno. Plnem si dovoluji označit zhruba třicítku návštěvníků, což je myslím velmi slušné. Ale dosti statistik a planých úvah.

Jiří Konvrzek na nás bez výstrahy vypálil zemité blues trhané z osmistrunné kytaro-mandolíny, vrchní poloviny samodělné krabice. Zvonivým soundem (heavy metal z Delty, pozn. Lábus) podporovala vtipný text, vše doprovázeno přímým rytmem na šlapáko-hi-hatku. Je cítit, že jazzové frázování mu není cizí, avšak nedostavuje se pocit setkání s čistokrevným jazzmanem, tradičním folkařem nebo rockerem. Dovolím si pána s neurčitým, plachým výrazem ve tváři, tajemně ironickým, až snad skrytě jízlivým pohledem, tak jak to dobří humoristé umí, označit coby vskutku „netradičního městského bluesmana“. Např. v písničce Tomáš je mnoho divného, upřímnost i černý humor, odlehčený Hmyz předvede zvukohrátky a vypointovaný závěr. V okamžik nastoupení bigbítu, rozuměj obdobného rukopisu s mírně zkresleným zvukem a nemenší porcí vtipu, stejně postoupí k rozhrkanému dvanáctitaktu.

Stylový kotrmelec v rámci jednoho muzikanta pojmenoval protagonista jako country. Skorocountry se vybarvilo na celokapelní syrový nátřesk. Aby také ne, nohama jel rytmiku, rukama mydlil kytarový doprovod, zpíval a v pauzách přidával výživnou foukačku. Jízda! Časem došlo i na „jednu z prvních písní“ snad Země má, která se nejvíc přiblížila zpěvnému folku se skrytě vlasteneckým poselstvím. Další starobu bez větších problémů opentlím výrazem „industriální zabijačková balada“. Když je co poslouchat, uteče to většinou jako splašený kůň. Poslední pecku předvedl Jiří Konvrzek na svůj nejmenší strunátor (dříve použil i prostřední, řádně ohoblovanou verzi) s velice výrazným zvukem a příběhem o úchylném sběratelství. Nutný, silně vytleskaný přídavek o přemnožení krtků naservíroval v „rodném nářečí“, tedy jakémsi smyšleném jazyce, kdy díky gestikulaci bylo rozumět naprosto všemu! Aby ukojil své dobře naladěné publikum, jako úplné rozloučení vystřihnul krátkou řachu s tahací harmonikou a ještě kratší „nedokončenou“.

Při přepisování útržků jsem si neuvědomil, že dvouhodinový koncert, který mám v hlavě i na duši jako jediný celek, byl v polovině rozdělen přestávkou.

Info

Jiří Konvrzek
13. 2. 2013, Vrchlického divadlo, Louny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tanec mezi kameny marimby (Chloé & Vassilena Serafimova)

blueskin 29.03.2023

Vystoupení ikony francouzské elektronické hudby Chloé a multiinstrumentalistky bulharského původu Vassileny Serafimovy bylo očekávané coby jeden z vrcholů Spectaculare.

Sdílená vyznání (Damien Rice)

Akana 28.03.2023

Jelikož ale nepostrádá smysl pro poutavou pódiovou prezentaci, své nedělní vystoupení v Divadle Hybernia pojal mnohem rafinovaněji...

Když si kapela vozí léto s sebou (Bukahara)

Václav Valtr 25.03.2023

Dlouho dopředu oznámený koncert měl být původně v komorním prostoru pražského Café V lese. Mé obavy, že se tam fanoušci jen sotva vejdou, byly oprávněné a koncert byl přesunut.

Bez nich a o všem (Robot Koch + Mickael Le Goff: Sphere)

Michal Smrčina 25.03.2023

Kopule planetária pohasíná, kosmos se rodí. V rozsahu necelé hodiny sledujeme etapy, ve kterých se vesmír nacházel, nachází a třeba zas bude nacházet...

Pot, smrad a Nové Dillí (Bloodywood)

Václav Valtr 16.03.2023

Rychle rostoucí legenda indických folk-metalistů Bloodywood je evidentně silným lákadlem, jenže když se pražské Rock Café vyprodá, nejde o nejpřívětivější místo.

Takhle nás nevítají ani matky (Warhaus)

Maria Pyatkina 15.03.2023

Sehraná parta etablovaných belgických muzikantů svému vystoupení možná nevědomky nadělila jakýsi rodinný rozměr. Warhaus uhranuli vyprodanou Lucernu.

Žádná planeta B (King Gizzard & The Lizard Wizard)

Tomáš Hambálek 15.03.2023

Vyprodaný a vydýchaný Velký sál Lucerny zažil dvě kapely v excelentní formě, byl to jeden ze vzácných večerů, kde nehraje prvně team z planety B a později Ačko.

Pohádky na Rýně (Peel Slowly and See 2023)

Michal Pařízek 13.03.2023

Po večeři se vydáváme do zmíněného klubu Resistor, kde se odehrává otevírací večer festivalu, po cestě Richard Foster udílí přednášku, co všechno musíme v Leidenu vidět, kam všude je třeba…

Slovo tíseň (Preoccupations)

David Stoklas 12.03.2023

Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti.

Memento mori (Murcof + Sergi Palau)

prof. Neutrino 12.03.2023

Vskutku spektakulární audiovizuální show předvedla dvojice umělců, mexický skladatel Fernando Corona aka Murcof a španělský vizuální umělec Sergi Palau.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace