Články / Reporty

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová | Články / Reporty | 16.06.2022

Červen je na vernisáže bohatým měsícem, jemuž teplé počasí dodává možnost otevřít dveře galerií dokořán a smazat hranici mezi vnitřním a vnějším prostorem. Galerie TIC v Brně netroškařila a pro úterý 14. června nachystala vernisáže hned tři. V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše v Kině CIT běží ve smyčce implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa. Takové nastavení v galerijním prostoru jen tak nepotkáte.

Přízemní prostor patří Dominice Dobiášové, která zde představuje svou převážně malířskou tvorbu. Jednotlivé obrazy jsou stylově výrazné, dominují plynulé přechody barev a práce se světlem. Použijeme-li velmi zjednodušenou asociaci, jednotlivé obrazy mohou připomínat kartičky hry Dixit. Člověk má pocit, že nahlíží do snových scenérií, které působí na jednu stranu fantazijně, na druhou v sobě nesou naléhavost a ostrost významu jednotlivých výjevů. Jde u místy až o sakrální výjevy, na nichž však postavy nevypadají tak, jak bychom předpokládali. Patrná je silná stylizace, figury často působí jako loutky, navzdory tomu je nekompromisně zachována proporčnost za užití neobvyklých úhlů perspektiv. Pojetí rámování obrazů se také vymyká – buďto jsou obrazy na krajích obšité a prostě přibité hřebíky na zeď, nebo mají dřevěný rám, který však tvarem i strukturou ladí s obsahem daného plátna.

Unikátní je i doplňková instalace skleněných a kovových objektů, na kterých participoval kovář Jan Korčián a sklárna Karlov. Tento surrealisticky působící nábytek a skleněné nádobí jako by patřilo do obrazů kolem. Autorka se tímto krokem pravděpodobně pokouší nabídnout divákovi 3D zážitek z její jinak dvoudimenzionální tvorby, což se jí daří, včetně zajímavě střiženého koberce, který se táhne přes vstupní schody do instalace a dokresluje plasticitu galerijního sálu.

V prvním patře se nachází vstup zakrytý roztrhanou modrou autoplachtou, kam může vstoupit pouze omezené množství návštěvníků současně. Fronta před vchodem, který připomíná bezdomovecké doupě, se táhne až ke schodišti, postupuje jen velmi pomalu. Dole, na dvorečku, se pomalu chystá zahájení expozic. Někteří se musí rozhodnout, zda z fronty utečou na vernisážní slávu, nebo úvodní slovo obětují pro možnost v klidu si užít Písky mikrosvěta 2.0.

Za plachtou je tma, oči se snaží přivyknout. Procházím po paletové podlaze klikatícími se těsnými uličkami ohraničenými pletivem, dráty, starými pneumatikami a dalším junkem, který evokuje skládku, stísněnost, průchod útrobami postapokalyptické příšery. Za několika meandry jasně vymezené cesty, ze které nelze uhnout (když jsem se vracela, v jednom koutě stála slečna, která vypadala jako zaseklý avatar ve videohře a snažila se projít stěnou z kabelů), je mírně zvětšený prostor, v němž blikají rozbité monitory. Zde cesta zdánlivě končí. Dál vede už jen zvuk. Je nutné se prodrat další autoplachtou a pak už se člověk vynoří v malé místnosti s promítací stěnou. Konečně bunkr, bezpečí. Sedám si na starou pneumatiku a civím. Projekce sestává ze série 3D animovaných videí, které zdánlivě nesouvisí stylem ani zvukem.

Překotná youtuberská recenze s anglicko-čínskými titulky reflektuje četbu Kafkova Procesu a přechází v audio-vizuální demonstraci děje, skladba High Hopes od Pink Floyd se záměrně cyklí a nesmyslně seká. Střih. Opulentní vizualizace modelu čehosi precizního, co může být banka nebo technologický modul, které při každém pohybu vydají explicitní zvuk pšouknutí a rozehrají velkou prdovou symfonii. Tma. Sugestivní smyslová reklama na žvýkačky winterfresh jako soundtrack k záběrům hořícího opevnění. Ticho. Postapokalyptický slow motion interiéru letadla po havárii, jímž se proplétá černé pableskující střevo. Vizualizace je pohlcující, divák chce vidět všechno.


Zpátky jdu zase potmě. Někteří noví návštěvníci si svítí mobily. Jako by se na svoje smysly nechtěli spolehnout a odmítali zpomalit. Mě naopak baví, jak oči nejdřív oslepnou, postupně si na tmu přivyknou. To je vlastně metaforou aktuálního stavu světa a toho, jak se k němu člověk vztahuje. Zvykli jsme si na covid, zvykáme si na válku na Ukrajině, zvykneme si i na degradující životní prostředí. Stačí počkat a nakonec se adaptujeme. Jistě je to způsob, jak přežít, na druhou stranu nás může odvést od konstruktivní snahy cokoli změnit. Nejvíce se potýkáme s vlastní malostí.

Právě limity lidství dobře ilustruje třetí z realizací, která se nachází v Kině CIT. Zde je na projekční plátno a dvě skleněné tabule promítána série záběrů oken paneláků a domů v Brně, které září do noci a za nimiž se odehrávají životní příběhy. Přes videoprojekci jsou pouštěny útržky rozhovorů, které autor nahrál tajně a které se odehrávají za okny jednotlivých příbytků. Jde často o kontroverzní dialogy diskutující vztahy, sociální kontext či finance, v každém případě jde o rozhovory, které nejsou určeny cizím uším. Takto vytržené z kontextu působí nepatřičně, vyhroceně. Některé z nich zní banálně, jiné mohou vyvolat otázku, zda „by se to nějak nemělo řešit“.

Trio výstav spolu zdánlivě nesouvisí, při bližším pohledu se však zajímavě doplňují. Přináší představu o tom, jak může vypadat svět v našich představách, jaká člověka čeká budoucnost a kde se nachází právě teď. Ve všech případech je nadsázka a ironie. Člověk dokáže fungovat konstruktivně, řešit problémy a vytvářet krásno, na druhou stranu je často neohrabaný, celou řadu svých akcí nedomýšlí a rychle spěje k záhubě.

Info

Dominika Dobiášová: Pokoj pro každého z nich
15. 6. – 23. 7. 2022, kurátorka Marika Kupková
web

Adam Hejduk: I See
15. 6. – 23. 7. 2022, kurátorka Ivana Hrončeková
web

Petr Jambor, Jakub Němec, Jakub Roček, Michal Žilinský: Písky mikrosvěta 2.0
15. 6. – 15. 10. 2022, kurátor Marianna Brinzová
web

foto © Minka Dočkalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dovolená? Brutal!! (Assault 2022)

Jiří Procházka, waghiss666 16.08.2022

“Lidi jsou tu v pohodě. V porovnání s Wacken nebo Metal Days je to tady uvolněný a vše se točí kolem muziky, žádnej bullshit.” říká Inna.

Spevy, rapy, charizma (Noga Erez)

Jonáš Sudakov 14.08.2022

Nula percent vzduchu, desať percent pary, deväťdesiat percent energie.

Dovolená? To je náš vynález! (Brutal Assault 2022)

Jiří Procházka, waghiss666 13.08.2022

Barevná světýlka, osmdesátkové disko, Billie Jean a další metaly. Viděno dvojmo, dva periskopy z josefovských katakomb.

Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)

David Stoklas 13.08.2022

Jestli jsou v DIIV v něčem dobří, tak v překonávání vlastních bubáků. Potvrdili to i tentokrát.

Dovolená? Varuju vás! (Brutal Assault 2022)

waghiss666 11.08.2022

Šokující mi připadá zjištění, kolik lidí se v areálu pohybuje už poměrně brzo, spíš od pohledu, než že by trpělo pohodlí.

Smutek vyzpívaný se skleničkou vína (Arooj Aftab)

Václav Valtr 11.08.2022

Jsou umělci, kteří upoutají svou propracovaností, rafinovaným poselstvím či energií. Arooj Aftab zaujala především svou bezprostředností.

Roztomilý holky dávno odešly (Beseda 2022)

Minka Dočkalová, Veronika Miksová 10.08.2022

Vynikající koncerty, nechutné písňové texty, čórky, krásní lidé i nedostatek času, všechno bylo... Beseda, edice dva dvacet dva. Reportážní kombo.

On: Off (Festival 2022)

Radka Bednarzová 08.08.2022

Areál se začal zaplňovat. Projít gastrozónou nebo uličkou kolem toalet se stalo pekelným zážitkem a mělo dojít na nejhorší.

Třikrát zmrtvýchvstání (Letní filmová škola 2022)

Aneta Kohoutová 07.08.2022

I letos bylo hodně lidí a stály se fronty. Chci na film - plno, chci kafe - fronta! Paní v Lidlu lhala, když říkala svojí sousedce, že letos je…

... do dalších dní (Letní filmová škola 2022)

Ondřej Oharek 05.08.2022

Poslední projekce doznívají, Smetanovy sady se ještě jednou plní. Filmovka je u konce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace