waghiss666 | Články / Recenze | 01.12.2020
„Odkaz z EP Irony Is a Dead Scene je v The Dillinger Escape Plan slyšet dodneška, i po vokální stránce. Myslíš, že tě Mike Patton ovlivnil a inspiroval?“
Greg Puciato: „Vůbec ne.“
Ben Weinman: „Patton tě neovlivnil?“
Greg Puciato: „Ne touhle nahrávkou.“
Znáte ty chvíle nejistoty a roztěkanosti, než se prolomí prvotní bariéra, než požvýkáte nestravitelné? Ty opakované poslechy, než konečně všechno zapadne? To couvání vestoje z první řady, kdy vás od pódia vytlačuje stěna hluku, v tom lepším případě poplivané a zlité pivem a s modřinami, ať už z pitu nebo ideálně od fyzického kontaktu s vystupujícím interpretem? Tyhle pocity uměli The Dillinger Escape Plan vyvolávat znamenitě a zaujmout jejich místo na trůnu se jen tak někdo nechystá. Bokovka jejich frontmana Grega jménem The Black Queen je přiznaná posedlost Depeche Mode a tahle synťáková romantika krásně funguje. Protože Greg Puciato, ten nezmar, co na letošek chystá druhou desku metalové supergrupy Killer Be Killed, má hlasový rozsah jako málokdo.
Maybe grow a prick and go fuck yourself
Dlouho plánované vydání jeho debutové sólové desky předznamenávalo několik singlů, vždy vydaných na dvanáctipalci v limitovaném nákladu pod jeho vlastním labelem. Jak první lákadlo Fire For Water, tak atmosféričtější Deep Set ohlašovaly, že starý Greg je zpět a je zase nasraný. Jeho slovní obraty a metafory v textech si nezadají s těmi nejlepšími básníky tvrdých kapel. Z obou singlů odkapává pot a jedovaté sliny a při jejich poslechu lítají třísky z nábytku, který je v posluchačově místnosti nejvíc na ráně.
Album otevírá akustická kytara a Gregův andělský zpěv, následuje temný epos Creator of God v druhé půli přehlušený skoro dvouminutovým harsh noise bordelem, a po něm dva zmiňované singly, jedny z nejtvrdších na albu. Metalista skřípe zubama nad elektronikou, ale spokojeně si pomlaskává u nařvaných kytarových linek, než začne digitální slaďárna Temporary Object, která zní, jako kdyby byla napsaná pro třetí desku The Black Queen. Ale fanoušci, kteří na ni netrpělivě čekají, budou mít problém s táhlou temnotou Do You Need Me To Remind You? a šikanou agresivního štěkotu vyhnaného za samotný limit Gregovy jedovatosti v Roach Hiss. Nasraný Puciato funguje. Něžný Puciato funguje. Nejlépe fungují skladby, ve kterých se oba setkají (Evacuation). „Nie je to zle, len možno trochu millennial...,“ píše mi kamarádka a krásně vystihuje, v čem tkví problém Puciatova debutu.
Stopáž přes hodinu je v roztěkané době vražedná a střídání nasraných poloh s líbeznými těžko uchopitelná. Co může působit jako ambice zavděčit se všem, ztroskotává na počtu skladeb. Greg Puciato není druhý Mike Patton, ani si to nemyslí, na rozdíl od velkohubých onanií recenzentů, z nichž jeden poslal album do světa dřív, než ho svět měl slyšet. A možná stále není. Svět s náma zase vyjebal!
Greg Puciato – Child Soldier: Creator of God (Federal Prisoner, 2020)
Bandcamp interpreta
Jiří V. Matýsek 23.07.2022
Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.