Články / Reporty

Proč je Truffaz takovej frajer

Proč je Truffaz takovej frajer

Shaqualyck | Články / Reporty | 12.10.2013

Takovou tlačenici v Jazz Tibetu dlouho nepamatuju. Už hodinu před začátkem se od vstupu klikatila fronta nedočkavců. Sál se bleskurychle naplnil, lidé se tísnili na stojáka i vzadu u baru, hlavně být u toho, bez ohledu na věk, únavu či cenu vstupného. Tohle jméno zkrátka táhne. Ale proč vlastně?

Sotva vkročil na scénu, okamžitě sklidil obrovský aplaus, aniž by zahrál jedinou notu. Bylo asi půl deváté a nás čekaly dvě hodiny áčkového nu-jazzu. Oděn v černé sako a pomačkanou bílou košili odložil bágl a z kapsy vylovil setlist na pocuchané účtence z hospody. Ostře řezané rysy, orlí nos, zasněný pohled, potutelný úsměv. Až někdo pustí do světa komiks, jehož hrdinou bude zádumčivý trumpetista, bude vypadat jako Erik Truffaz. Hudba rezonuje každou šlachou jeho těla, pobyt na pódiu si maximálně užívá, umí reagovat na spoluhráče i obecenstvo. A není to afektovaná hvězda, miluje svou práci. Mistr nálad. Během koncertu si dokáže fantasticky pohrát s atmosférou, zdánlivě podobné kusy zvládá podat jak v energickém hot-jazzovém aranžmá, tak i komorně, s lehkým nádechem melancholie. Je lovcem tónů, hledačem souznění. Starý pes, nové kousky. Každou vteřinu je vidět (a hlavně slyšet), že o tom, co a proč dělá, neustále přemýšlí. V očích se mu zrcadlí bohatý vnitřní svět a během živých vystoupení do něj nechává publikum skrze hudbu velkoryse nahlédnout, odměnou je mu bezmezný obdiv oddaných fans, kteří s nadšením kvitují jeho šišlavé pokusy o češtinu i spontánní hru na roztleskávanou, která rozhýbe celý klub. V podání kohokoliv jiného by šlo o lacinou estrádní úlitbu rozvášněnému davu, pro Truffaze je to součást samozřejmé komunikace s obecenstvem, které mu rozumí a hypnotizovaně sleduje každé jeho gesto.

Rozčepýřený trubadúr mrkne na spoluhráče, přiloží nástroj k ústům a mašina se rozjede. Pomalu, ale jistě. Prostor plíživě vyplňuje intimní neo-noir, noc je krájená na tenké plátky, zalitá světly pouličních lamp. Nestačí poslouchat, musíte slyšet, tady se stírají rozdíly mezi realitou a snem. Jsou jen čtyři, ale znějí jako orchestr, basák s vizáží Richarda Jenkinse prstí lopatu jak o život a přidává rozdováděné grimasy, bělovlasý čáryfuk Erik neváhá pro potěchu publika potrápit dusítko nebo předvést efektní hru jednoruč. Nátisk má jak Satchmo, s takhle titěrnými rty... nechápu. Nepředvádí se, v klidu se složí na barovou stoličku a se zavřenýma očima si vychutnává finesy svých souputníků. Agresivní méďa béďa poliská hamondky a předvede sólo, že by z něj Romanu Holému naskočila erekce, charismatický Švýcar pokývá hlavou a navazuje podmanivou melodií. Umně se loudá, natahuje dech, buduje napětí. Táhlý zvuk utne pomlka. Všichni se chystají k potlesku, ale v tu ránu nastoupí razantní souhra kompletní čtyřky, která právě přivedla k dokonalosti termín „wow efekt“. Jednotlivé nástroje spolu nesoupeří, fungují v cizelované symbióze a citlivě reagují jeden na druhého. Zároveň umí kolegiálně vyklidit prostor a nechat vyniknout dechberoucí ekvilibristiku precizních spoluhráčů. V závěru dává bubeník k lepšímu etudu ze scatovaného beatboxu prohnaného přes vytuněný mikrák, MC Y sklízí potlesk i uznání od spokojeného kapelmajstra, který jako by v duchu říkal: „Dobře jsem si vás, chlapci, vybral.“ Škoda jen několika opileckých výkřiků z hlediště, možná to hříšník myslel dobře, ale prznit takový noblesní večer vulgarismy?! Na to by měl existovat paragraf.

Truffaz každopádně potvrdil statut nezávislého novátora a prvotřídního špílmachra. Byl ukecanější a uvolněnější než před dvěma lety při znovuotevření zdejšího hudebního svatostánku a koncert podle toho vypadal. Přídavek byl extatickou souloží bez ochrany, následné ovace více než zasloužené. Na tohle se bude vzpomínat krásně a dlouho.

Info

Erik Truffaz (sui)
9. 10. 2013, Jazz Tibet Club, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace