Články / Reporty

Procitání a proplétání (Emma Ruth Rundle)

Procitání a proplétání (Emma Ruth Rundle)

ScreamJay | Články / Reporty | 20.10.2018

Dýcháte podzim a podzim dýchá vás. Lačné podvečerní povětří zajíždí prsty do korun stromů, jako vášnivý milenec, jako starostlivá matka. Stařík ve slamáku osazeném umělohmotným břečťanem z Ikei, s nasazením vlastního života, přehrává na poškrábanou kytaru Michala Tučného. Netuším, jestli má víc vrásek ve tváři nebo v hlase. Další zdánlivě prchavý příběh ze Smíchova, který mezi řádky předznamenává věci budoucí. Cestou na strahovský kopec se mi neustále připomíná nakažlivá noirová melodie Ode to Betsy z nové desky Jaye Jayle: „I could guarantee the roots I cut were not inside of me.“ Tuším, že za nějakou chvíli zazní živě.

Tohle místo, tahle cesta, vždycky mají stejný příkrý rám, depresivní kulisu zchátralého stadionu. A vždycky mají tu stejnou vlídnou náruč jednoho z nejpunkovějších klubů, co znám. Klopíte oči, dlouhá úvodní meditace, dlouhé špičky bot i sichrhajsky v uších. Jaye Jayle se do prostoru vkrádají docela potichu, s šarmem a grácií. Jako projekce klubového filmu, kdy vklad i výklad hrají stejně důležitou roli. Kdo nemá vousy, v téhle kapele nehraje! Kdo stále neotevřel oči, možná už začal mít pocit, že Nick Cave is in da house. Postpunková image, country pro fanoušky Swans. Nový song As Soon as Night prostřený bez očekávané naléhavosti i se závěrečným motivem, co letmo připomíná refrén Message in the Bottle od Police. Celý set má jen něco málo přes půl hodiny, krátké i nekonečné, prchavé i věčné.

fotogalerie z koncertu tady

Z uhrančivé atmosféry alba No Trail and Other Unholy Paths živě chyběly jen dílčí detaily. Flanelky na baru, conversky pod ním, prošedivělý kovboj s ocáskem přilepený k lahváči a z Jaye Jayle je rázem doprovodná kapela Emmy Ruth Rundle. Otvírák Dead Set Eyes a vlasy načesané do dramatické výšky (nemůžu nevzpomenout Selah Sue). Struny dronují, vrní a Emma Ruth od první chvíle dokazuje, proč je ideálním mostem, pojítkem mezi snově plachou Marissou Nadler a temně uhrančivou Chelsea Wolfe. Čerstvou skladbu Apathy on the Indiana Border následuje Protection z předloňské Marked for Death. Cítím tlak, přetlak, čistotu výrazu, která ovšem zanechává hmatatelné šmouhy. Shoegaze, rituální bicí a v Darkhorse navíc indýčkový tep, bluesová pouta i nevázanost propitá až do drážek rtů. Strop Sedmičky pamatuje mnohé, ale dnešní příběh vypráví roztřesená podlaha.

Zvuk se láme, napravo od pódia slyším vše, první řady prý pouze odezírají. Tahle dáma v tričku dokáže střízlivě proplout nahuštěným davem, ale když je zapotřebí, umí si pořádně dupnout. Baladu Heaven podává s pokorou v hlase a stylové praskání v reprácích vepisuje okamžikům bezmála analogové kouzlo. Živý vinyl, jehož jste součástí. Poděkování, závěrečný song věnovaný publiku, přídavek už bez kapely, minimalistický a přesto (mo)hutný. Poslední tóny, malé plamínky, velké požáry, spálená zem i úrodné doteky. Emma Ruth Rundle své první pražské vystoupení začala i zakončila skromně, autenticky a bez parád. Zanechala různě hluboké stopy a při své nejednoznačnosti taky dostatečný prostor k úvahám. Jako shovívavé naléhání, jako bezedná snění i táhlá procitnutí.

Info

Emma Ruth Rundle (us) + Jaye Jayle (us)
19. 10. 2018 Klub 007 Strahov, Praha

foto © Vlastimil Vojáček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…