Články / Reporty

Progress of whaaat? (Pain of Salvation)

Progress of whaaat? (Pain of Salvation)

Pavol Gajdoš | Články / Reporty | 07.09.2018

Pain of Salvation som videl asi sedemkrát a vždy sa na nich teším. A teším sa ešte viac, keď vystúpia v meste, v ktorom bývam, v budove, v ktorej občas hrávam, mám ju na pešiu vzdialenosť od domu a hlavne keď polovicu ľudí v publiku poznám. Naposledy som minulý rok s Gildenlöwovcami ledva predýchal prvoaprílový žartík v preplnenom pražskom Rock Cafe, a tak som dúfal v nápravu v dôstojných podmienkach Majestic Music Clubu.

Do sály som sa dostal v prvej tretine setu Talianov Kingcrow. Potešil zdravý a zrozumiteľný zvuk a aj sebavedomá kapela. Pätica hudobníkov (a poloplayback) uveriteľne servírovala svoju predstavu progresívneho metalu, vystavaného z chytľavých refrénov, tvrdých gitár a melodických vyhrávok. Po druhej skladbe ste prekukli ich pódiový prejav, po tretej rytmus a melodično, po štvrtej aranže a po piatej sa pomaly rozlúčili. Čo je dôležité, za nadšenej reakcie publika. Potešená rímska chasa si radosť davu zaslúžila, a aj keď nepredviedla nič svetoborné, piesne fungovali na javisku i v hľadisku. Hlavne zvukovo bolo vždy jasné o čo v nich ide, a to, ako sme aj neskôr večer (ne)počuli, nie je málo.

Pain of Salvation začali príznačne s On a Tuesday. Už od začiatku teda servírovali všetko a veľa. Teatrálne narácie, tlmené rifovačky, viachlasné spievanie, na kontrast k tomu jemnejšie pasáže s priestorom pre klávesové plochy a Danielov precítený spev. Pre fanúšika nič nové, pre nováčika stále silné stretnutie s nadpriemernosťou, hlavne (z dôvodu nepresvedčivého zvuku) čo sa týka kompozícií. Preto bol najlepší na celom koncerte playlist. Nie je veľa kapiel, a už vôbec nie v týchto žánrových vodách, ktoré by si mohli dovoliť zahrať ako štvrtú v poradí skladbu kvalít The Perfect Element. Spinal Tapovsky vyznejúca predohra Falling priviala človečinu, nezbytný a obľúbený pach koncertu Pain of Salvation. Potom bolo disco, kritické proklamovanie, technické hobľovanie, djentová a capella, a aj originálne pesničkárstvo (vrchol koncertu v piesni Pilgrim).

Prídavky uviedli Švédi intenzívnou Used, a po nej každého, vrátane seba, dojali s The Passing Light of Day. Keď však človek nevie počúvať očami a nepozná piesne, veľa z tohto mu muselo pripadať ako pestrý hluk s absenciou detailov, potrebných pre zážitok z tak komplexnej hudby. Veľmi rád by som sa dočkal dňa, keď nebudem musieť písať v reportážach z metalových koncertov o zahuhňanom speve, syčiacich gitarách, nevyvážených nástrojoch či nepočuteľných sólach. Bohužiaľ, toto všetko bolo. Druhým (pre starých fandov prvým) naj na koncerte bol navrátilec Johan Hallgren. Pôsobil svojou prirodzenou muzikalitou a zápalom sympatického sidemana, ale hlavne o život spevom odvieval rozporuplné spomienky na nepochopeného (?) Ragnara Zolberga. Zvyšní hudobníci hrali tiež s radosťou, akurát klávesák D2 sa zdal viac v tréme.

Daniel Gildenlöw. Bezstropný rozsah a milión odtieňov všetkého, čo má človek na speve rád už veru pár rokov, nie sú tým, čím bývali. No jemnejšie polohy, škála a hlavne autentickosť emócií sú stále zimomriavkové. A to, čo pomaly odchádza z kapelníkovho hrdla, je delegované do hrdiel vedľajších. Vnímal som posun a prerozdelenie "moci" od charizmatického génia smerom k jeho neobyčajne obyčajným spoluhráčom. A nielen vokálny, ale aj akýsi posun vo dôvere, pódiovej prezencii a sebaidentifikácii celého kolektívu.

V podstate som videl len ich ďalší koncert. Keď sa však nad tým zamyslím, videl som koncert Kapely. A (teraz už nielen) znalci vedia, že v prípade Pain of Salvation je to veľký progres.

Info

Pain of Salvation (se) + Kingcrow (it)
4. 9. 2018 Majestic Music Club, Bratislava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace