Lucie Tlustošová | Články / Recenze | 24.07.2018
Životní partneři Jean Grae a Quelle Chris využívají ve svých sólových kariérách hiphopové postupy ke zpracování netradičních témat pro tento hudební styl. V roce 2016 se poprvé spojili a vydali společné EP Goodnight Courtney, příběh dívky, kterou nikdo neměl rád. Nahrávka i přes krátkou stopáž ale působila jako zdlouhavé předčítání knihy na dobrou noc, navíc na ní nezbyl prostor pro vzájemnou interakci, což byl bezpochyby prvek, na který byla fanouškovská základna zvědavá. To naplňuje až nová deska Everything's Fine.
Jean Grae se na rozdíl od svého muže soustředí na techniku. Hraje si s polohou hlasu, mění tempo. Pracuje se zpěvem i rychlou a agresivní flow. Quelle Chris naopak nevyužívá svůj hlas jako estetický nástroj, ale jako nositele sdělení, monotónní projev ukrývá svoji kvalitu v hravých textech. Zdánlivě neslučitelné styly se na Everything's Fine nebijí, ale doplňují. Oba také dokazují, že neladí jen sami k sobě, ale že umí přirozeně splynout i s různorodou produkcí. Ať už je to píseň House Call laděná do tónů G-funku, lo-fi funková My Contribution to This Scam, Gold Purple Orange pohrávající si s experimentálním jazzem nebo Peacock stavějící základ svého zvuku na syntezátorech.
Střídání žánrů nahrávku ozvláštňuje a dělá ji zábavnější. Na druhé straně jí nedovoluje vybudovat kompaktní celek a přechody mezi skladbami mnohdy působí nepřirozeně, až křečovitě. Album drží pohromadě jen tematický koncept, satira na ignorování každodenních problémů, od stresových situací po nezaměstnanost. Texty nabírají i vážnějšího tónu, když ukazují prorůstání apatie do celospolečenských otázek, jako je například přehlížení policejní brutality (Breakfast of Champions).
Přestože je myšlenka desky závažná, dvojice ji podává ironicky, protkanou suchým humorem. Everything's Fine je jako na první pohled nevýrazný člověk, který s vámi sedí u stolu a moc nemluví. Ale když už otevře pusu, vypadne z něj trefná věta, nad kterou se musíte zamyslet, než se můžete rozesmát. Přitom se ale smějete jen tak napůl a tak trochu nervózně, protože vám dochází, že humorná poznámka jen diskrétně obaluje nepříjemnou pravdu.
Jean Grae, Quelle Chris – Everything's Fine (Mello Music Group, 2018)
bandcamp kapely
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.