Články / Reporty

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 28.04.2019

Opravené fasády betonové džungle strahovských kolejí skrývají stále stejný podzemní klub 007, který oblečky nemění, a to je dobře. Džísky s nášivkami, staré křiváky, zarostlé ksichty a vypálené oči, toho večera taky trojice kapel, které spojuje špína a punková neomalenost.

Na úvod domácí noiserocková kapela Or. Trio s napumpovanou baskytarou, kytarovými záškuby a svérázným vokálem Adama Šťasty, hrajícím si s obrazotvornými texty. „Háčky v kůži, zkvašenej pot, děs cizích očí,“ kázal do mikrofonu ve skladbě Dolce Vita. Zvukovou rozháranost a rytmické slepence dokresloval skvěle, kousky Shellac nebo The Jesus Lizard poletovaly vzduchem, aniž by opisovali. Stísněnost, odcizení a atmosféra, jež vtáhla.

Švýcarští Coilguns, to je černé noisecore, disonance, bordel a špetka matiky. Chaotická čtveřice, složená převážně z bývalých členů progmetalové kapely The Ocean, totálně nabourala představu o průběhu hudebního večera. Porušováním zajetých koncertních principů a strháváním zavedených rolí diváka vs vystupujícího připomínalo jejich vystoupení až konfrontační performanci. Zpěvák Louis Jucker se svíjel v křečích, pobíhal po klubu, objímal návštěvníky a mrzačil sebe, mikrofon i kytaru, na kterou občas zahrál. Nepředvídatelnost chování znepokojovala opařené publikum. Zvuk hroutícího se světa, destrukce a zkázy zprostředkoval přesvědčivě, ale snaha lidi rozhýbat nebo jakkoliv zapojit byla marná. „I see you moving your hips, but you are trying to hide it,“ komentoval beznadějnou situaci. Krkolomné uvedení nového alba Millennials zasluhovalo jiné než převážně stonerové obecenstvo, které přišlo hlavně kvůli floridským Wrong.

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic. Kombinace stoner metalu s chromým noise rockem, zvukově připomínající mix Motorhead s Helmet, drtila ostrými riffy a neskutečnou úderností. Verva americké čtyřky střílející jeden track za druhým začala být ale po půlhodině předvídatelná – zuřivý vokál razil stále stejnou strukturu úsečného frázování a otravné intonace, kdy konce věty tahal zpěvák a kytarista Eric Hernandez nahoru. Situaci zachraňoval kytarista Ryan Haft ledabylými špinavými sóly, která lahodně tahala za uši, ovšem posledních patnáct minut bylo spíše přídavkem než vyvrcholením.

Středeční večer potvrdil, že koncerty můžou překvapit i jinak než přehnanými efekty nebo naleštěným zvukem. V době, kdy se choreografie pódiových tanečků takřka neliší, je důležité každé vybočení. Pódium je přežitek…

Info

Wrong (us) + Coilguns (ch) + Or
17. 4. 2019 Klub 007 Strahov, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.