Články / Recenze

Psyché atakována banalitou (Mýtus a skutečnost)

Psyché atakována banalitou (Mýtus a skutečnost)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 07.12.2020

Kdysi pro mě byl rumunský religionista a spisovatel Mircea Eliade (1907–1986) jedním z nejčtenějších autorů a jeho třídílné Dějiny náboženského myšlení jsem zhltnul dřív než pralinky, stejně jako esej Mýtus věčného návratu, mysticko-symbolické povídky V hájemství snu či autobiografickou novelu Maitrejí, přibližující jeho studijní pobyt v Indii a tajný vztah s dcerou svého učitele z vyšší kasty, kvůli němuž musel odejít do kláštera v horách. Letos vyšlo i jeho další zásadní teoretické dílo Mýtus a skutečnost (poprvé vydalo v českém překladu roku 2011 nakladatelství Oikoymenh), jež shrnuje jeho celoživotní bádání na poli komparace náboženství a řadí ho tak ke klasickým výzkumníkům mytologie, jako byli James Frazer, Carl Gustav Jung, Joseph Campbell nebo Claude Lévi-Strauss.

Eliade jako přední „odborník na posvátno“ nás v kostce provede přes antické Řecko, křesťanství, hinduismus, buddhismus, animismus „primitivních nárorů“ až do moderní doby. Jeho základním tématem je přechod mezi reálným a mytologickým světem a s tím spojené iniciační rituály a opakování mýtického času, ale také proces desakralizace, odposvátnění světa, kdy se mýty stávají už jen legendami či pohádkami. Svět se tak v rámci modernity zracionalizoval a redukoval na profánní realitu. Díky tomu lidé ztratili (snad vyjma dětí) spoustu magického a tajemného ve svém myšlení i životě. Plně racionální bytosti jsou pouhé stíny našich biologických potřeb a tužeb, bez uspokojení ducha, potažmo realizace celé bytosti.

Podle Eliadeho touha po mýtickém uvažování přežívá dodnes. Akorát ho dějinně nahradila politická náboženství jako fašismus, nacismus a komunismus a následně svět konzumu, úspěchu a zábavy, ale i umění, v němž se stále opakují klasické mytologické archetypy, i když už v zástupném modu. Nejzajímavějším příspěvkem je poslední kapitola Mýty a hromadné sdělovací prostředky, kde se Eliade dotýká aktuálních problémů své doby i moderního umění: „U mnoha moderních umělců cítíme, že destrukce výtvarného jazyka je jen první fází složitějšího procesu a že nutně musí následovat znovuzrození nového vesmíru.“

Přestože kniha poprvé vyšla již v roce 1963, obsahuje mnohá ponaučení i pro dnešek, neboť se dotýká hlubinných teritorií naší psyché, jež je neustále atakována banalitou pěny dní.

Info

Mircea Eliade - Mýtus a skutečnost (Argo, 2020)
kniha na webu nakladatelství

foto © Knihcentrum.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Black Honey se domáhají rovnoprávnosti

Julie Ježková 26.04.2021

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Soundtrack k dystopickej realite (Spoiwo)

Lucia Banáková 24.04.2021

Považujem ho za soundtrack k akejsi dystopickej realite, nie je však zrejmé, či sa jedná o nereálny sci-fi výjav alebo odkaz na zvláštnu a osamelú dobu, ktorú žijeme.

Kupředu krokem zpět (Lael Neale)

Veronika Jastrzembská 22.04.2021

Neale klade důraz na sdělení, proto celé album provází kontrast mezi tichým instrumentálním podkladem téměř bez basové linky a výrazným, čistým zpěvem.

Lana Del Rey a divoká, hladová srdce

Tomáš Kouřil 20.04.2021

Ze vzpomínek na navštívená místa, minulé partnery a kamarády je sice možné snad donekonečna těžit další a další motivy a vzpomínky.

Když se svět dusí, nejde přitopit (Post-hudba)

Sabina Coufalová 12.04.2021

Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s...

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace