Články / Recenze

Pyré na poli

Pyré na poli

Milan Bátor | Články / Recenze | 19.12.2017

Kladenská kapela Pyré vydala svoje první épéčko. Muzika je společným dílem, texty napsal basák David Fikrle, jehož vokál je poznávací značkou skupiny.

Je to vlastně docela trefný oxymóron. Jablka zbavená slupek a jader, hmota rozdrcená tlakem na kašovitou směs. Jenže debut Pyré kope jako hodně naštvaná mula. Šestici songů diriguje energická rytmika Ládi Korendy, který mění tempa a rytmy (nejlepší jsou nepravidelné), kytara Kamila Komma místy připomíná rozbité střepy a výkřiky lidí s bipolární poruchou (viz první song s názvem bp). Zvuk Pyré se odvolává na alternativní rock, má slabost pro brněnskou scénu devadesátých let (Dunaj), ale je drsnější a chvílemi grungeově explozivní (skladba Zem). Progrockově a futuristicky zní skladba Otom, která pomocí textových asociací (Sám/ Ve dvou/ V tobě/ V sobě/ Ve snech/ Za zdí/ Najdu to) vyvolává uhrančivé vize. Všechno stvrzuje pohyblivá a neklidně těkavá basa Fikrleho, která místy drásá na kost a dobře mění role z melodické na rytmickou…


Pyré má chuť ostrých drátů, ale umí i pohladit. Hudba jde proti proudu, proti nažehlenému, oficiálnímu, poplatnému. Jde si pro jistotu nejhoršího, ve kterém se často ukrývá pravda. Album je stručné, úsečné, zhuštěné, bez diakritiky, bez keců a stejné jsou i názvy písní: bpkrok, rub, otom, zem a uzda. Když se v náznaku skrývá i metaforická mnohost, nelze si přát víc. Snad jen příště dlouhou desku a větší úrodu jablek.

Info

Pyré - s/t (Polí5, 2017)
www.poli5.bandcamp.com/album/pyr

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.