Kristýna Trochtová | Články / Reporty | 28.07.2017
Astronautalis. Jen málo zahraničních umělců se do Čech vrací tak často a (evidentně) rád jako on, jen málo zahraničních umělců si záměrně nechává bookovat koncerty v těch nejmenších městech mimo velká kulturní centra – ostatně Olomouc byla na Bothwellově stále probíhajícím evropském turné co do počtu obyvatel třetí největší zastávkou (sike!). Když lidi z nezávislé scény vtipkují, že ho naživo vídávají častěji než Planety, když on sám tvrdí, že je Česká republika jeho druhým domovem, člověk má jednoduše radost, že může být u toho. Astronautalisova živá vystoupení mají zvláštní kouzlo a energii, ten jinak nenápadný blonďák dokáže strhnout davy několika slovy, dokáže rozpoutat úžasnou party nebo rozesmát celý klub průpovídkami a historkami z turné. Vše zmíněné se mu podařilo i v Olomouci, nejkrásnějším z měst.
Astronautalis „to“ dokáže i bez velikášských gest a hiphopových manýr – obecně známá věc. Zprvu to vypadalo na poněkud poklidnější večírek; přestože přišel solidní počet lidí, normou bylo pokyvování hlavou při soustředěném poslechu a pití cideru. Když ale Bothwell vypálil nejlepší věci ze svých posledních desek, nebylo třeba žádných výzev, publikum se samo jalo protancovat střevíce. Při Running Away from God, The River, the Woods nebo Dimitri Mendeleev to vyloženě vřelo, koncentrovaná euforie. Z This Is Our Science se vůbec hrálo překvapivě hodně a je třeba uznat, že skladby jako Midday Moon nebo Contrails měly živě neuvěřitelnou sílu.
Jeden člověk na stagi a jaké peklo umí rozpoutat! Andy Bothwell je chodící charisma. O tom ví své všichni, co ho po koncertě zasypávali penězi za desky a merch, co ho prosili o podpisy a fotky, co si s ním třásli pravicí a vyžadovali názory na vývoj politické situace v USA. Nejtěžší job na světě. Trpělivost, s jakou se Bothwell snažil vyhovět všem, je hodná ocenění. Poslední jim beam výměnou za široký, typicky americký úsměv? Platí, stačí. Zavíráme účty.
Koncert v Olomouci byl – přestože Astronautalisovy standardy jsou soustavně vysoké – výjimečný. Googlujte „The Water Song“ aka a capella přídavek, který chtěl ovšem hodně, ale skutečně HODNĚ přemlouvání. „For so many things Czech Republic has to offer, clapping is not one of them!“ No co, tak jsme to zkusili. Kontext: několik nezbedných (bílých) rukou se snažilo tleskat do rytmu Bothwellova zpěvu, ne zcela úspěšně. Bože, díky za alt-rappery, co vládnou (ostro)vtipem, nejsou zahledění do sebe a hlavně zavítají i sem na východ. Panelákový ráj se zase jednou proměnil v místo k žití a bytí, tyhle chvíle radikální radosti zůstanou v paměti ještě dlouho. We’ve touched THE fire.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.