Jakub Béreš | Články / Reporty | 29.05.2017
Postpunkové kapely a jejich názvy budí v poslední době rozruch. Takové italské Soviet Soviet za podivných okolností nevpustili do trumpovské Ameriky bez pracovních víz na nehonorované vystoupení v rádiové show KEXP. Ve svém prohlášení pak dodávají, že problém byl v jejich jménu. Podobné problémy měli i Viet Cong, pojmenovaní po komunistické válečné organizaci bojující v sedmdesátých letech s vietnamskou vládou. Když jim kvůli tomu organizátoři festivalů rušili koncerty, kapela si změnila název na Preoccupations. Přestože svým rozhodnutím u některých fanoušků narazili, reputaci si vylepšili minulý podzim skvělou deskou, s níž po dvou letech zavítali do Prahy, kde vyšvihli jeden z nejsilnějších klubových koncertů roku.
O tuzemskou odpověď na postpunkové obrození se postarali ±0, kteří díky vydařené desce Letná konečně vykoukli z klubového podhoubí. Devízou skupiny libereckých studentů architektury je především schopnost vázat na aktuální kytarový zvuk české texty o běžných tématech s respektem k písňové tradici, kterou tady zanechali devadesátkové skupiny. Na živo se pak jednalo o vyvážený skotačivý mix sebevědomých kytar s melancholickým nádechem, který je škoda přijímat ve staticté poloze nebo od baru.
Promotéři z Landmine Alert přichystali na sobotu dlouhý program. Naštěstí koncerty i prodlevy mezi nimi utíkaly podle plánu, a tak se chvíli po deváté objevili Lab Coast, kteří nakrátko rozbili postpunkové rozjímání. Na první pohled nesourodá sebranka muzikantů šlapala, a i přes úvodní nepříliš vřelé přijetí si vybojovala odezvu netrpělivého publika, když svůj lo-fi kytarový rukopis stočila od indie popu k rocku s nádechem v ten večer vzývaného postpunku.
fotogalerie z koncertu tady
Preoccupations na to šli z ostra a úvodem nechali zaznít zadumaný singl Anxiety. Tihle Kanaďani ovšem nehrají na hity, ale na budování atmosféry, a tak se kapela po chvíli vydala směrem k táhnoucím se gradujícím plochám přerušovaným pokřiky v refrénech. Muzikanti si libovali v napínání publika, když nechali některé stupňující se kytarové riffy vyznívat do prázdna, a publikum tak nedostalo žádnou možnost k moshpitu zadarmo. O to radostněji vyzněl samotný závěr, v přátelské mačkanici nebylo ostrých loktů potřeba.
Rozporuplné reakce budil i krátký setlist, do něhož se díky délce skladeb nevešlo příliš položek. Poměr nového a starého materiálu však zůstal takřka v rovnováze. V druhé části tak mohly zarezonovat starší kousky jako špinavým synťákem zbarvená March of Progress nebo závěrečná pecka Death, která nemilosrdně utnula hodinovou jízdu bez přídavku.
Preoccupations (ca) + Lab Coast (ca) + ±0
27. 5. 2017 Futurum Music bar, Praha
foto © Tereza Kunderová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.