Články / Reporty

Radostná strkanice s Preoccupations

Radostná strkanice s Preoccupations

Jakub Béreš | Články / Reporty | 29.05.2017

Postpunkové kapely a jejich názvy budí v poslední době rozruch. Takové italské Soviet Soviet za podivných okolností nevpustili do trumpovské Ameriky bez pracovních víz na nehonorované vystoupení v rádiové show KEXP. Ve svém prohlášení pak dodávají, že problém byl v jejich jménu. Podobné problémy měli i Viet Cong, pojmenovaní po komunistické válečné organizaci bojující v sedmdesátých letech s vietnamskou vládou. Když jim kvůli tomu organizátoři festivalů rušili koncerty, kapela si změnila název na Preoccupations. Přestože svým rozhodnutím u některých fanoušků narazili, reputaci si vylepšili minulý podzim skvělou deskou, s níž po dvou letech zavítali do Prahy, kde vyšvihli jeden z nejsilnějších klubových koncertů roku.

O tuzemskou odpověď na postpunkové obrození se postarali ±0, kteří díky vydařené desce Letná konečně vykoukli z klubového podhoubí. Devízou skupiny libereckých studentů architektury je především schopnost vázat na aktuální kytarový zvuk české texty o běžných tématech s respektem k písňové tradici, kterou tady zanechali devadesátkové skupiny. Na živo se pak jednalo o vyvážený skotačivý mix sebevědomých kytar s melancholickým nádechem, který je škoda přijímat ve staticté poloze nebo od baru.

Promotéři z Landmine Alert přichystali na sobotu dlouhý program. Naštěstí koncerty i prodlevy mezi nimi utíkaly podle plánu, a tak se chvíli po deváté objevili Lab Coast, kteří nakrátko rozbili postpunkové rozjímání. Na první pohled nesourodá sebranka muzikantů šlapala, a i přes úvodní nepříliš vřelé přijetí si vybojovala odezvu netrpělivého publika, když svůj lo-fi kytarový rukopis stočila od indie popu k rocku s nádechem v ten večer vzývaného postpunku.

fotogalerie z koncertu tady

Preoccupations na to šli z ostra a úvodem nechali zaznít zadumaný singl Anxiety. Tihle Kanaďani ovšem nehrají na hity, ale na budování atmosféry, a tak se kapela po chvíli vydala směrem k táhnoucím se gradujícím plochám přerušovaným pokřiky v refrénech. Muzikanti si libovali v napínání publika, když nechali některé stupňující se kytarové riffy vyznívat do prázdna, a publikum tak nedostalo žádnou možnost k moshpitu zadarmo. O to radostněji vyzněl samotný závěr, v přátelské mačkanici nebylo ostrých loktů potřeba.

Rozporuplné reakce budil i krátký setlist, do něhož se díky délce skladeb nevešlo příliš položek. Poměr nového a starého materiálu však zůstal takřka v rovnováze. V druhé části tak mohly zarezonovat starší kousky jako špinavým synťákem zbarvená March of Progress nebo závěrečná pecka Death, která nemilosrdně utnula hodinovou jízdu bez přídavku.

Info

Preoccupations (ca) + Lab Coast (ca) + ±0
27. 5. 2017 Futurum Music bar, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace