Články / Rozhovory

Ralph Kaminski: Důležitý není jazyk, ale emoce

Ralph Kaminski: Důležitý není jazyk, ale emoce

redakce | Články / Rozhovory | 12.09.2017

Ralph Kaminski je jeden z černých koňů polské popové scény. Zajímavý zpěvák, skladatel a extrovertní melancholik vypadá jako ikona hipsterů - brýlečky, roláky, účesy, hvězdičkované kostýmy -, a přitom dumá jen nad tím, jak vytvářet ještě lepší hudební příběhy. Co nám řekl na katovickém Offu?

Otevřel jsi druhý den festivalu a zahrál sis na hlavním pódiu. Bylo to dobré?
No ano, ale hrát v tak giganticky vysokých teplotách ve výhni popoledního slunce nebylo snadné. Hrát o něco déle bychom asi nezvládli. Ale jasně, bylo to super - po hraní na Offu jsem dlouho toužil.

Na pódiu říkáš své kapele: My best band in the world.
Má to být vtipné, ale zároveň to myslím smrtelně vážně. Pro mě jsou opravdu ti nejlepší, které jsem si mohl přát. Vkládají srdce do mé muziky a můžu se na ně spolehnout. Jsme spolu od samého začátku, od roku 2013.

A po festivalech vás čeká velká podzimní šňůra. Jaká bude?
Jiná než vystoupení na velkých pódiích. V klubech děláme spektákl, tajemnější show, ne tak letně střižené, veselé sety. A tak to mam rád.


Dneska to bylo euforické, to je pravda. Přitom ale texty plníš splínem a melancholií. Jak to, že u nich s úsměvem tančíme?
Snažím se předat maximum energie a taky od vás hodně beru. Tak to prostě v životě je. Ale mimo to obdivuju umění kontrastu. Když podáte smutné věci radostně, začne to být zajímavé.

A odkud se berou všechny ty příběhy o malých bitvách nebo nešťastných láskách? Čerpáš i od přátel?
Ne, je to ze mně a o mně. To, co prezentuju, je zápis mých okamžiků. Zpívám o tom, co jsem prožil.

Už tě někdy někdo přirovnal k Arturu Rojkovi?
Ne. A přestože si ho ohromně vážím a lichotí mi to, myslím, že nás moc nespojuje. Jedině snad že posloucháme podobnou muziku a oba zpíváme „trochu výš“, jak naznačuješ.

A co teda posloucháš?
Vždycky jsem poslouchal kdeco - baví mě mixy napříč žánry, ale osobnostně tíhnu k věcem, které jsou sentimentální. Nejvíc mě zajímá hudba postavená na forte piánu a smyčcích.

Obé máš snad v každé skladbě. Co se mění je jazyk. Podle čeho vybíráš, jestli napíšeš polský nebo anglický song?
Dlouho jsem chtěl zpívat jen anglicky, ale polština je přeci jen jazykem mých emocí a teď u toho nějakou dobu zůstanu. Na festivalu Sofar v Londýně jsem si potvrdil, že i naše polské věci umí v zahraničí zafungovat na výbornou.

Venku jste hráli už hodněkrát. Jak vnímáš polskou popovou scénu v evropském kontextu?
Nové pokolení a současná mladá generace dělá skvělé projekty. Už nemá komplexy, neřeší Východ/Západ a autoři jdou cestou artové, originální tvorby. Podle mě správným směrem.

Ne tak ale polská demokracie. Zasahuje aktuální situace i do kultury?
Trochu, jistě, ale snažím se být optimistický. Pevně věřím, že se vše v dobré obrátí. A skutečné umění vytrvá. Vždyť zažilo horší časy, poradí si zase.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: Ima Teva

redakce 11.12.2019

Album nazvané Chant kombinuje minimalistickou elektroniku s niternými zpěvy a temnými ambientními plochami. Jaké další indicie nám k němu Petra Juráčková a Iva Procházková dají?

Douška vydavatelská: Phobia Records

redakce 29.11.2019

Label a distro Phobia Records se soustřeďuje na temné odnože všech mutací hardcoru a metalu, ať už jde o zemitý sludge nebo zběsilý crust.

3na3: Dan Sywala

waghiss666 21.11.2019

„Chci být rock'n'rollový novinář na volné noze!“ Velká ambice? Dan Sywala je nezmar. Pořádá poslechovky pro slepce, píše pro několik různých médií, má vlastní online žurnál.

The Sherlocks: Arctic Monkeys jsou moderní Beatles, my chceme hrát na Měsíci

Ondřej Čížek 16.11.2019

První album Live for the Moment si ukradlo šestou pozici v britském prodejním žebříčku, pokračování Under Your Sky se masivnějším kytarovým zvukem rozeznělo letos v říjnu. Rozhovor.

Douška vydavatelská: Nona Records

redakce 13.11.2019

Matěj Kotouček z labelu Nona Records po třech letech fungování v symbióze podpory klubových akcí a vydávání experimentálního elektra migruje do Prahy.

Pojď ven s Dominikem Zezulou

redakce 06.11.2019

Na co se teď nejvíc těší textař, zpěvák, polovina post-hudby a zakladatel projektu Děti mezi reprákama Dominik Zezula?

Kevin Morby: Udělat víc lidí šťastných než nešťastných

Jakub Peřina 31.10.2019

Smutný pohodář Kevin Morby míří poprvé do Prahy a v rozhovoru prozrazuje, s jakými pocity psal svou novou desku Oh My God. Tedy mimo jiné.

Jana Bitterová: Obrazovka působí jako magnet

Anna Mašátová 24.10.2019

Jeden večer, dvě města, dva divadelní prostory propojené současným tancem, hudbou a technologiemi. Proč? To nám řekla autorka projektu.

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

Petr Ferenc 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?