Články / Rozhovory

Ralph Kaminski: Důležitý není jazyk, ale emoce

Ralph Kaminski: Důležitý není jazyk, ale emoce

redakce | Články / Rozhovory | 12.09.2017

Ralph Kaminski je jeden z černých koňů polské popové scény. Zajímavý zpěvák, skladatel a extrovertní melancholik vypadá jako ikona hipsterů - brýlečky, roláky, účesy, hvězdičkované kostýmy -, a přitom dumá jen nad tím, jak vytvářet ještě lepší hudební příběhy. Co nám řekl na katovickém Offu?

Otevřel jsi druhý den festivalu a zahrál sis na hlavním pódiu. Bylo to dobré?
No ano, ale hrát v tak giganticky vysokých teplotách ve výhni popoledního slunce nebylo snadné. Hrát o něco déle bychom asi nezvládli. Ale jasně, bylo to super - po hraní na Offu jsem dlouho toužil.

Na pódiu říkáš své kapele: My best band in the world.
Má to být vtipné, ale zároveň to myslím smrtelně vážně. Pro mě jsou opravdu ti nejlepší, které jsem si mohl přát. Vkládají srdce do mé muziky a můžu se na ně spolehnout. Jsme spolu od samého začátku, od roku 2013.

A po festivalech vás čeká velká podzimní šňůra. Jaká bude?
Jiná než vystoupení na velkých pódiích. V klubech děláme spektákl, tajemnější show, ne tak letně střižené, veselé sety. A tak to mam rád.


Dneska to bylo euforické, to je pravda. Přitom ale texty plníš splínem a melancholií. Jak to, že u nich s úsměvem tančíme?
Snažím se předat maximum energie a taky od vás hodně beru. Tak to prostě v životě je. Ale mimo to obdivuju umění kontrastu. Když podáte smutné věci radostně, začne to být zajímavé.

A odkud se berou všechny ty příběhy o malých bitvách nebo nešťastných láskách? Čerpáš i od přátel?
Ne, je to ze mně a o mně. To, co prezentuju, je zápis mých okamžiků. Zpívám o tom, co jsem prožil.

Už tě někdy někdo přirovnal k Arturu Rojkovi?
Ne. A přestože si ho ohromně vážím a lichotí mi to, myslím, že nás moc nespojuje. Jedině snad že posloucháme podobnou muziku a oba zpíváme „trochu výš“, jak naznačuješ.

A co teda posloucháš?
Vždycky jsem poslouchal kdeco - baví mě mixy napříč žánry, ale osobnostně tíhnu k věcem, které jsou sentimentální. Nejvíc mě zajímá hudba postavená na forte piánu a smyčcích.

Obé máš snad v každé skladbě. Co se mění je jazyk. Podle čeho vybíráš, jestli napíšeš polský nebo anglický song?
Dlouho jsem chtěl zpívat jen anglicky, ale polština je přeci jen jazykem mých emocí a teď u toho nějakou dobu zůstanu. Na festivalu Sofar v Londýně jsem si potvrdil, že i naše polské věci umí v zahraničí zafungovat na výbornou.

Venku jste hráli už hodněkrát. Jak vnímáš polskou popovou scénu v evropském kontextu?
Nové pokolení a současná mladá generace dělá skvělé projekty. Už nemá komplexy, neřeší Východ/Západ a autoři jdou cestou artové, originální tvorby. Podle mě správným směrem.

Ne tak ale polská demokracie. Zasahuje aktuální situace i do kultury?
Trochu, jistě, ale snažím se být optimistický. Pevně věřím, že se vše v dobré obrátí. A skutečné umění vytrvá. Vždyť zažilo horší časy, poradí si zase.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Petr Vrba (Minimaraton elektronické hudby - Ostravské dny): Stačí jen trocha otevřenosti a zápalu

redakce 18.08.2019

Jedna z nejvýraznějších postav tuzemské improvizační scény, která ji zároveň velkým krokem překračuje. Petr Vrba a jeho role v rámci Ostravských dnů. A nejen tam. Rozhovor.

Protokol: Aparde

redakce 16.08.2019

Na čem Aparde vyrostl, co ho formovalo jako dítě, jako teenagera? A kdy zamíří k nám, aby nebyl jako cool v plotě?

Anna Maria Friman Henriksen (Trio Mediaeval): Jednohlasý zpěv byl základ

redakce 12.08.2019

Jádro repertoáru představuje středověká hudba, současné skladby i tradiční skandinávské balady. Rozhovor před vystoupením Tria Mediaeval na Dobršské bráně.

Douška vydavatelská: Stoned to Death

redakce 07.08.2019

Umělci různého věku, z různých subkultur i koutů světa, blázni i rozmanité kooperace se tu dějí takřka neustále. Stoned to Death. Jak výmluvné.

Kač Janotová (Beseda u Bigbítu): Lidi se musí občas pohádat, aby se něco dělo

redakce 31.07.2019

... tudíž jsme oslovili dramaturgyni festivalu, aby nám řekla, jak snadno se tvoří lajnap, jak se ocitla v centru pořadatelského týmu a jak je možné dělat booking z Kanady. Rozhovor.

Ivo Kraml (Dobršská brána): Jsme si vědomi, že náš lineup je poněkud náročnější

redakce 30.07.2019

Hudební festival, který se vymyká? Vlastní výjimečností se zaklíná kdekdo, ale Dobršská brána si svoje obhájí poměrně snadno. Rozhovor s ředitelem festivalu.

Dan Boeckner (Operators): Energie z pádu socialismu se proměnila v cynismus

redakce 09.07.2019

Jen co se znovu dala dohromady jeho domovská skupina Wolf Parade, Boeckner se znovu vrací na koncertní podia s Operators i Handsome Furs. Co nám k tomu řekl?

Ólafur Arnalds: Nejhorší tvůrčí blok

redakce 08.07.2019

Za hudbu k seriálu Broadchurch obdržel Ólafur Arnalds prestižní ocenění Britské filmové a televizní akademie. V létě představí na Colours of Ostrava skladby z posledního alba re:member, se kterým se…

Tokimonsta: Je to krásná doba

redakce 03.07.2019

Tokimonsta se letos v létě představí na Colours of Ostrava, ale i na Pohodě. Její sety jsou ekletické, plné hiphopových beatů, R&B i tanečních pasáží. Rozhovor.

Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

redakce 27.06.2019

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.