Články / Reporty

Rámus a siluety (The Horrors)

Rámus a siluety (The Horrors)

Martin Pavlovič | Články / Reporty | 01.12.2017

Kombinace shoegazu a synth rocku ovlivněná new wave kapelami z osmdesátých let – i tak by se dala ve zkratce definovat skupina The Horrors, která předskakovala Depeche Mode při jejich posledním evropském turné a která si tentokrát dala samostatný pražský koncert. Tedy samostatný...

Jako support vystoupilo argentinské duo Mueran Humanos, které se loni objevilo i na Full Moon Stagi na Colours of Ostrava. Příchod dvojice na pódium neodměnilo prozatím prořídlé publikum žádným zvláštním zájmem, ale stačilo několik málo minut sotva půlhodinového setu, aby zaujali. Kromě emotivních vokálů ve španělštině už stačila jen baskytara v rukou Tomáse Nochteffa a syntezátor pod kontrolou Carmen Burguess. Hutný postpunk zahrnoval pozvolné, ale intenzivní a napínavé skladby jako Mi Auto či El Círculo, a závěrečná reakce už téměř plného Futura byla nadšená.

Po půlhodině čekání se dav začal hlasitě dožadovat příchodu The Horrors, načež se pětice siluet zjevila v mlze, aby stejně jako poslední album V i koncert zahájila skladbou Hologram. Kdo očekával poklidné a zasněné podání známé z nahrávek, dočkal se rychlého vystřízlivění. Striktně noisové entrée spolu s ostrým nasvětlením a pódiem v neproniknutelném oparu pak vytvořilo tak hustou atmosféru, že překryla i zvukové lapsy. Ty plynuly z velmi vysoké a těžko kočírovatelné hlasitosti, mikrofon zpěváka Farise Badwana občas vydával bolestivé zvuky, jindy se utápěl samotný zpěv.

Právě Badwan byl jediný, kdo k publiku pravidelně promlouval, zbytek skupiny se schoval za kouřovou clonu. U skladeb Machine a In and Out of Sight se přes ni nedostal ani sám frontman a znělo to, jako by kapela hrála v jiné tónině. To se naštěstí neopakovalo u Mirror’s Image, Sea Within a Sea a hitu Still Life, které patřily mezi nejsilnější části hlavního programu. Syntezátory v Press Enter to Exit se ztrácely pod bicími a basou, a i když tak song pozbyl část svého charakteru, syrovější podoba měla něco do sebe. Předposlední Endless Blue pak rozdivočela rychlou kytarovou linkou přední řady natolik, že mírnější jedinci se stáhli dozadu.

fotogalerie z koncertu zde

Po základním setu, který z poloviny tvořily nové skladby a z poloviny tracky z předchozích tří alb, si fanoušci nekompromisně vyžádali přídavek, který začal potemnělou Ghost. Poslední píseň z desky V zavírala i koncert – skvěle odehraný hit Something to Remember Me By doprovodilo zběsilé pogo, při němž nebyla nouze o pády i zmatené reakce klidnějších fanoušků.

Většina tvorby The Horrors se vyznačuje pozvolným tempem, ale naživo pracují Britové s takovou dynamikou, že si umí získat na svou stranu zaskočené příznivce a neuškodí jim ani případné technické nedostatky. Mohutné ovace byly na místě.

Info

The Horrors (uk) + Mueran Humanos (arg)
29. 11. 2017 Futurum Music Bar, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace