Články / Reporty

Rámus a siluety (The Horrors)

Rámus a siluety (The Horrors)

Martin Pavlovič | Články / Reporty | 01.12.2017

Kombinace shoegazu a synth rocku ovlivněná new wave kapelami z osmdesátých let – i tak by se dala ve zkratce definovat skupina The Horrors, která předskakovala Depeche Mode při jejich posledním evropském turné a která si tentokrát dala samostatný pražský koncert. Tedy samostatný...

Jako support vystoupilo argentinské duo Mueran Humanos, které se loni objevilo i na Full Moon Stagi na Colours of Ostrava. Příchod dvojice na pódium neodměnilo prozatím prořídlé publikum žádným zvláštním zájmem, ale stačilo několik málo minut sotva půlhodinového setu, aby zaujali. Kromě emotivních vokálů ve španělštině už stačila jen baskytara v rukou Tomáse Nochteffa a syntezátor pod kontrolou Carmen Burguess. Hutný postpunk zahrnoval pozvolné, ale intenzivní a napínavé skladby jako Mi Auto či El Círculo, a závěrečná reakce už téměř plného Futura byla nadšená.

Po půlhodině čekání se dav začal hlasitě dožadovat příchodu The Horrors, načež se pětice siluet zjevila v mlze, aby stejně jako poslední album V i koncert zahájila skladbou Hologram. Kdo očekával poklidné a zasněné podání známé z nahrávek, dočkal se rychlého vystřízlivění. Striktně noisové entrée spolu s ostrým nasvětlením a pódiem v neproniknutelném oparu pak vytvořilo tak hustou atmosféru, že překryla i zvukové lapsy. Ty plynuly z velmi vysoké a těžko kočírovatelné hlasitosti, mikrofon zpěváka Farise Badwana občas vydával bolestivé zvuky, jindy se utápěl samotný zpěv.

Právě Badwan byl jediný, kdo k publiku pravidelně promlouval, zbytek skupiny se schoval za kouřovou clonu. U skladeb Machine a In and Out of Sight se přes ni nedostal ani sám frontman a znělo to, jako by kapela hrála v jiné tónině. To se naštěstí neopakovalo u Mirror’s Image, Sea Within a Sea a hitu Still Life, které patřily mezi nejsilnější části hlavního programu. Syntezátory v Press Enter to Exit se ztrácely pod bicími a basou, a i když tak song pozbyl část svého charakteru, syrovější podoba měla něco do sebe. Předposlední Endless Blue pak rozdivočela rychlou kytarovou linkou přední řady natolik, že mírnější jedinci se stáhli dozadu.

fotogalerie z koncertu zde

Po základním setu, který z poloviny tvořily nové skladby a z poloviny tracky z předchozích tří alb, si fanoušci nekompromisně vyžádali přídavek, který začal potemnělou Ghost. Poslední píseň z desky V zavírala i koncert – skvěle odehraný hit Something to Remember Me By doprovodilo zběsilé pogo, při němž nebyla nouze o pády i zmatené reakce klidnějších fanoušků.

Většina tvorby The Horrors se vyznačuje pozvolným tempem, ale naživo pracují Britové s takovou dynamikou, že si umí získat na svou stranu zaskočené příznivce a neuškodí jim ani případné technické nedostatky. Mohutné ovace byly na místě.

Info

The Horrors (uk) + Mueran Humanos (arg)
29. 11. 2017 Futurum Music Bar, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.