Články / Reporty

Rámus U Mloka

Rámus U Mloka

Tereza Posturová | Články / Reporty | 17.06.2013

Prošvihla jsem Five Seconds to Leave, esazlesa, Negero a The Sin of Lilith během čtrnácti dnů. Dalo by se to omluvit omletým spojením „špatné načasování“ anebo taky „život je otázkou priorit“, „sere pes“ atd., podobně špatné alibi pro zahnání špatného svědomí se najdou téměř vždy. V mém světě ale představuje rozhodně větší tragédii vědomí o koncertech, na kterých budu chybět než zpětné zjištění, že vaše informační kanály pro jednou nedostačovaly a člověk je „jen“ sám sobě blbcem. Trpěla jsem dost, stačilo by tedy stručně – teď by se konečně mohlo zadařit, vidím světlo na konci tunelu – natěšení bylo veliké.

Moje dobrovolně nucená koncertní abstinence nicméně nebyla ve čtvrtek ukončena ihned. Dopravní zpravodajství z českých luhů a hájů hlásilo zarvané rychlostní komunikace, kapely dorazily se zpožděním a zvučit se začalo teprve kolem půl deváté. Poněkud fatální situace pro Mloka, kde se MUSÍ končit s úderem desáté, kdy sklepení často atakuje neúnavný postarší fantom. Čeknout kopák, párkrát hrábnout do strun, dobrý, hraje to, nakonec otestovat mikrofony dvojhlasným „Héééééj“ a jedem. „Ahoj, my jsme Or a omlouváme se, že jsme přijeli pozdě.“ Bubeník, svlečený do půli těla, zahajuje set důkladným testováním pevnosti bicích a rozhodně nehodlá v totálním nasazení polevit. Mlátí do škopků celým tělem, hraje i mimickým svalstvem a já si říkám, že s takovýma exkurzema horních končetin mu za pár let odejdou ramena. Míněno jako preventivní narážka, nikoliv rýpání. Na konci prvního songu už po něm teče pot. Mrknu na basáka a instantní návrat do doby nedávného turné Vlněny s Hlinomazem, kdy u mě po pár pivech došlo k přejmenování kapel na Hliněnu a Vlnomaz a ten večer jsem byla přesvědčená o svojí pravdě. Je to sakra nahlas, zdivo i nohy vibrují, dřevitý noise, všichni se klátí do rytmu. Pořád se bojíme jít blíž ke kapele a ačkoliv nás pobízí, suneme se asi o píď. Dávno neplatí, že stydět se musí jenom hudebníci. Zvuk míří přímo do publika a my ho vděčně absorbujeme. Člověk ani nestihl říct Or a už konec? Bylo toho málo.

Chlapi z Five Seconds to Leave si na zem pokládají svoje haraburdí – obzvlášť naplněné boardy. Přemýšlím, jestli je tolik efektů do místnosti cca 4 x 6 m úplně potřeba. Přece jen bych z Mloka ráda odešla klasicky po schodech a ne až po odházení cihel ze zasypaného alternativního východu. Drobounká zpěvačka z Nod Nod se s mikrofonem v ruce pohybuje jako šelma, nedočkavá vyrazit za kořistí. Lampy svítící za kapelou tenhle absurdní pocit ještě umocňují, když v určitých okamžicích koukají Veronice z obličeje jen dvě černé díry místo očí a ona je se svým zpěvem někde mimo mločí doupě. Plynule přechází z melodického zpěvu do naléhavějších poloh se zdatným sekundováním kytar a je jen hrozná škoda, že se její zajímavý hlas místy ztrácí v záplavě hluku. Ale co taky naživo čekat od směsky sludge a post-„všechno, co jste chtěli slyšet, ale báli se to vyslovit“. Nod Nod vysílali tak hutné riffy, že nezbývalo než se té ohromující mase zvuku poddat, jen koukat a opájet se. Hodina desátá odbila a bylo toho zase málo!

Info

Or + Nod Nod
13. 6. 2013, Galerie U Mloka, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...