Články / Sloupky/Blogy

RapRadar V: Zodpovědnost bezejmenných

RapRadar V: Zodpovědnost bezejmenných

Jakub Šíma | Články / Sloupky/Blogy | 21.12.2019

Rapperka Noname z amerického Chicaga se vždy prezentovala jako skromná, ale v lecčems radikální. Pomiňme, že striktně odmítá jakékoli reklamní spolupráce a labely nebo že rozhovory dává jen výjimečně. Tentokrát zašla ještě dál. Nejprve na Twitter vypustila několik zpráv, z nichž u první je pod obrázkem klauna text: „Me consistently creating content that is primarily consumed by a white audience who would rather shit on me than challenge their liberalism because somehow liking Lizzos music absolves them of racist tendencies.“ K tomu pak přidala prohlášení, že už nebude hrát koncerty pro většinově bílé publikum. A to zlí jazykové tvrdí, že ve Státech chodí na rapové koncerty hlavně bílé publikum. (Jako interpretační klíč mohu doporučit dnes již klasickou knihu Guye Deborda Společnost spektáklu.) Celou situaci podtrhuje to, že se tweety Noname dostaly na hlavní strany hudebních webů, což v dalším postu odmítla se slovy, ať si přestanou dělat obsah z jejích vyjádření. Odmítnutí komodifikace vlastních výroků, o kterou jinak tolik stojí většina jejích vrstevníků, budiž jen dalším důkazem, že myšlenková poctivost tu stále je. Tleskám.

Hlavní stránky webů a dříve titulní stránky časopisů neplnili rappeři a rapperky nijak automaticky. Věděli jste například, že rapové kategorie přibyly mezi ceny Grammy až v roce 1996, tedy uprostřed tzv. období žánrové evoluce? První sošku ve tvaru gramofonu si Naughty by Nature přebírali ještě v zákulisí, bez světel a pompy.

Po úspěchu desky Malibu od Andersona Paaka leckdo očekával podobné veledílo, jaké se podařilo Kendricku Lamarovi v případě Good Kid, Mad City. Jenže místo vážněji laděné nahrávky s velkolepými kompozicemi přišlo odlehčené album Oxnard, jímž byla řada fanoušků i kritiků mírně zklamána. Co na to Anderson Paak? Vzápětí, tedy letos na jaře, tentokrát už bez dramatických očekávání, vyšla deska Ventura a zanedlouho jí bude dle všeho následovat společné dílo s Free Nationals, což je Paakova domovská kapela a koncertní parťáci. Uvidíme, jestli se Paak pak rozhodne natočit „velkou desku“, ale zatím to nevypadá. Místo toho se nám dostává neutuchajícího proudu kreativity, který je mu vlastní.

Rapové desky už se neohlašují více než dva týdny dopředu a někdy pro jistotu vůbec. V kuloárech se začíná spekulovat, že Kendrick Lamar chystá novinku na příští rok, ale nikdo nečekal, že se na streamovacích službách zničehonic objeví nový špek jeho domovské crew Black Hippy. Jenže nahrávka není tím, čím se zdá, a podle všeho jde o povedený fake. Snad to nebude nový trend. Původ některých skladeb je nejasný, další jsou smíchané z různých, i nevydaných tracků, jiné jen sprostě okopírované ze starších materiálů. To je případ i tracku West Coast Wu, který původně vyšel na mixtape C4 z roku 2009 a nechal vzpomenout na dobu, kdy o Lamarovi věděl jen málokdo. Talent je zřejmý na první dobrou i po letech.

Když Freddie Gibbs a Madlib letos vydali druhou společnou desku Bandana, spustila se vlna pozitivních reakcí. Většina soudné populace si uvědomuje, že líčení gangsterských příhod je třeba brát s nadsázkou, Donald Murray z Indiany to však vidí jinak. To se ukázalo poté, když jej policie během dálniční honičky nedokázala zastavit a Murray po nárazu do stromu z auta utekl neznámo kam. Mugshot mluví za vše. Dokáže si někdo představit lepší promo k desce?

Bonus
Nejen Wu Tang je pro děcka, Lil Nas X boduje před tělocvičnou plnou dětí. A vlastně to dává perfektní smysl.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Zápisky z Letní filmové školy: Jugoslávská proměnlivost a ryzí expresionistické němectví

Ondra Helar 10.08.2021

Při cold brew v budapešťském Kofein Baru sleduji první storýs na instagramu, kde se má bublina chlubí tím, že si vybírá filmy na páteční večer. Nejistý pocit, že jsem na…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace