Články / Sloupky/Blogy

RapRadar VII: Rapové perličky na dně

RapRadar VII: Rapové perličky na dně

Jakub Šíma | Články / Sloupky/Blogy | 24.01.2020

V době, kdy už se většina posluchačů zvládla probrat výročními žebříčky, je správná chvíle podívat se na desky, které se do nich nevešly. A to buď proto, že vyšly v době, kdy už většina žebříčků byla uzavřená, nebo proto, že potřebovaly svůj čas, aby se dostaly do širšího povědomí.

Griselda Records – WWCD
Slyšeli jste někdy o ženský jménem Griselda Blanco? Údajně nejnebezpečnější mafiánská šéfová všech dob. Ostatně zabili ji v řeznickym krámku, když jí bylo 69 let. Stará paní by rozhodně měla radost z party, která nosí hrdě její jméno. Jednomu zabili bráchu, druhýho postřelili tak, že mu ochrnula půlka pusy, a třetí nosí tolik řetězů, že když pohne hlavou, tak je slyšíte chrastit. Po dlouhý řadě sólových mixtapeů spojili síly na desce WWCD, která jako první jejich počin vychází u Eminemova labelu Shady, ale všem je jasný, že to je to jen zastávka při budování vlastní značky. Na desce najdete hostovat právě Eminema nebo 50 Centa, ale deska by se bez nich obešla. Naopak sympaticky působí intro, kde Raekwon pasuje Griseldu mezi své duchovní nástupce, a nelze než souhlasit. Vzájemná chemie trojice Conway the Machine, Westside Gunn a Benny the Butcher by se měla vyučovat. Obzvlášť když beaty zní, jako by se každou chvíli mělo stát něco špatnýho. Nejedná se o přelomovou desku, ale když mi někdo ve tři ráno řekne, ať pustim tvrdej rap, tak víte, co to bude. Pow pow pow!

Roc Marciano – Marcielago
Undergroundovej klenot, kterej se během posledních deseti let vybarvil do plný krásy. Není náhoda, že pánové z Griseldy ho berou za jeden z hlavních inspiračních zdrojů. Ale to je vedlejší. Roc Marciano má rap i za nehtama, a když mluví, stačilo by pod to pustit beat a album by bylo jedna dvě. Tak přirozeně zní jeho frázování. Často se píše, že už je to rok, co vydal desku, že je to dlouho. Jako by v roce 2018 nenatočil alba hned tři. Na Marcielago se vrátil v nejlepší formě. Pomalu tažená flow, rýmy přirozeně spojující luxus i špínu ulice a z nich plynoucí takřka filmové obrazy. Jasně, je to nadsázka, ale právě té je pro jedinečný styl zapotřebí.

Karaoke Tundra – Leguán s hlavou opice
Když jde o sci-fi, Tundra nezná bratra. V době, kdy si na mixtape Kačica s hlavou tigra už vzpomenou jen fajnšmekři, přichází Karaoke Tundra s turntableovým veteránem DJ Spinhandzem s pokračováním, která vás vezme na projížďku důsledně ponurou krajinou. Téma dystopie, apokalypsy, nejistoty a konspirace si vzali za své MCs jako Strapo, A$ap Jarda, Čavalenky a řada dalších. Udělat koncepční album s jednotným sci-fi zadáním chce stejnou měrou odvahu jako posedlost tématem. Ani jedno Tundrovi nechybí. Philip K Dick by měl radost.

Edúv syn – Karel Gott je mŕtvy keď hralo rádio
Četl jsem nadšené chvalozpěvy o tom, že depresivní trap Edova syna znamená revoluci na československé scéně. Zas tak dramaticky bych to neviděl, už jen proto, že sám rapper takového ambice bude mít jen těžko. Ono ambice a sebevražedná témata nejdou úplně dohromady. Určitě ale platí, že má neokoukané a chytlavé a inteligentní texty s přesahem, výborný smysl pro punchline a feeling, který ti přes hlavu přetáhne pytel a nepustí tě z něj dřív, než skončí album. Chce to jen trochu cviku na mikrofonu a budou se dít věci.

Passion of Weiss – 100 nejlepších tracků roku 2019
Jeff Weiss je rapový connoisseur (můj životní cíl) a taky duchovní otec webu Passion of Weiss. Na něm vyšel kurátorský výběr stovky nejlepších tracků minulého roku. Skvělá volba pro všechny, koho už nebaví algoritmy a nebojí se rapu pro lidi, co poslouchají rap. Není ostuda, pokud o většině rapperech zde uslyšíte poprvé.

R.A. the Rugged Man – Legendary Loser
Nejlepší rapper v kategorii crazy-homeless-turned-responsible-father chystá novou desku, venku má první singl a titul Legendary Loser je přiléhavý jak dobře zavedený pesar. Pardon, my french.

Wiki – Routine
Wiki stále patří do kategorie young-rapper-balancing-on-the-edge-of-homelesness, ale právě díky tomu je jeho civilnost a pouliční feeling tak sexy. Deska Oofie se sice do mýho výročního žebříčku vešla, ale dobré věci je třeba opakovat.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #128: Hlavně aby to nebylo naposledy

Michal Pařízek 19.04.2024

Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace