Články / Reporty

Red Hot Chili Peppers chytajú nový dych?

Red Hot Chili Peppers chytajú nový dych?

Dominika Danieliková | Články / Reporty | 05.09.2016

Po štyroch rokoch sa do Prahy vrátila legendárna funk/rocková kapela Red Hot Chili Peppers a postarala sa o poriadny hukot, po lupeňoch sa len zaprášilo. Aj keď niektorí sa lístkov tesne pred koncertom zbavovali - možno preto, že kapela prišla predstaviť nové, tak trochu nemastné a neslané album The Getaway?

Máte chuť na svojrázny, a pritom nežný rock'n'roll dvoch slečien? Máme tu Deap Vally. Dámska zostava pozostávajúci z bicích a gitary predviedla živočíšny výkon, keď skreslený zvuk gitary pripomínal Jacka Whitea a Lidseyn hlas Janis Joplin. Geniálny chraplák speváčky k vystúpeniu padol ako prdel na hrniec.

Je čas pohrať si so strunami trocha jemnejšie. Basák Flea spolu s gitaristom Joshom Klinghofferom otvorili večer pomalým jamom, no ako lusknutím prsta sa scéna premenila, hudba nabrala tempo a každý vedel, že... we can't stop! Kapela vsadila na istotu a podmanila si publikum, jemné party striedali tie rozverné. Hudobníci síce prišli predstaviť nový album The Getaway, ale nové skladby podsúvali nenápadne a len aby sa nepovedalo, novinky nezabodovali. Väčšina ľudí nepoznala texty, a tak uskákaná Go Robot ani Dark Necessities nikomu dych nevyrazili. Californication, Scar Tissue, Under the Bridge, na to všetko publikum počulo. To, že Klinghoffer sa nemazlil s gitarou, ako sme boli zvyknutý u Johna Fruscianteho, bolo všetkým šumák. Svojou vycibrenou technikou a citom k skvelým sólam zanechával v skladbách špecifický otisk.

Čo sa týka aranžmá, projekciu tvorenú zábermi zo stage striedali psychedelické výjavy inšpirované peprsáckou stálicou The Zephyr Song. Celému večeru vládla geometria - polovicou haly sa vinul obdĺžnik malých tancujúcich neónov, ktoré sa pomaly spúšťali v pravidelnom vlnení. Minimalistické, ale efektné. Energická funková kapela, ktorá si potrpela na provokáciu, dnes už viac ani nepotrebuje.

To, že polovici kapely ťahá na šesťdesiat, neznamená koniec. Aj naďalej radi hrajú do pol tela nahí, basgitarista skáče z reprákov ako o život a spojenie Flea - Chad Smith bolo ako vždy hravé a dokonalé. Red Hot Chili Peppers nezostávajú na jednom mieste a posúvajú sa ďalej, a to hlavne vďaka prísunu čerstvej krvi gitaristu Josha Klinghoffera. Ich najlepšie roky sú už definitívne preč, ale živáky sú naďalej pikantné.

Info

Red Hot Chili Peppers (usa)
4. 9. 2016 O2 arena, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.