Články / Reporty

Red Hot Chili Peppers chytajú nový dych?

Red Hot Chili Peppers chytajú nový dych?

Dominika Danieliková | Články / Reporty | 05.09.2016

Po štyroch rokoch sa do Prahy vrátila legendárna funk/rocková kapela Red Hot Chili Peppers a postarala sa o poriadny hukot, po lupeňoch sa len zaprášilo. Aj keď niektorí sa lístkov tesne pred koncertom zbavovali - možno preto, že kapela prišla predstaviť nové, tak trochu nemastné a neslané album The Getaway?

Máte chuť na svojrázny, a pritom nežný rock'n'roll dvoch slečien? Máme tu Deap Vally. Dámska zostava pozostávajúci z bicích a gitary predviedla živočíšny výkon, keď skreslený zvuk gitary pripomínal Jacka Whitea a Lidseyn hlas Janis Joplin. Geniálny chraplák speváčky k vystúpeniu padol ako prdel na hrniec.

Je čas pohrať si so strunami trocha jemnejšie. Basák Flea spolu s gitaristom Joshom Klinghofferom otvorili večer pomalým jamom, no ako lusknutím prsta sa scéna premenila, hudba nabrala tempo a každý vedel, že... we can't stop! Kapela vsadila na istotu a podmanila si publikum, jemné party striedali tie rozverné. Hudobníci síce prišli predstaviť nový album The Getaway, ale nové skladby podsúvali nenápadne a len aby sa nepovedalo, novinky nezabodovali. Väčšina ľudí nepoznala texty, a tak uskákaná Go Robot ani Dark Necessities nikomu dych nevyrazili. Californication, Scar Tissue, Under the Bridge, na to všetko publikum počulo. To, že Klinghoffer sa nemazlil s gitarou, ako sme boli zvyknutý u Johna Fruscianteho, bolo všetkým šumák. Svojou vycibrenou technikou a citom k skvelým sólam zanechával v skladbách špecifický otisk.

Čo sa týka aranžmá, projekciu tvorenú zábermi zo stage striedali psychedelické výjavy inšpirované peprsáckou stálicou The Zephyr Song. Celému večeru vládla geometria - polovicou haly sa vinul obdĺžnik malých tancujúcich neónov, ktoré sa pomaly spúšťali v pravidelnom vlnení. Minimalistické, ale efektné. Energická funková kapela, ktorá si potrpela na provokáciu, dnes už viac ani nepotrebuje.

To, že polovici kapely ťahá na šesťdesiat, neznamená koniec. Aj naďalej radi hrajú do pol tela nahí, basgitarista skáče z reprákov ako o život a spojenie Flea - Chad Smith bolo ako vždy hravé a dokonalé. Red Hot Chili Peppers nezostávajú na jednom mieste a posúvajú sa ďalej, a to hlavne vďaka prísunu čerstvej krvi gitaristu Josha Klinghoffera. Ich najlepšie roky sú už definitívne preč, ale živáky sú naďalej pikantné.

Info

Red Hot Chili Peppers (usa)
4. 9. 2016 O2 arena, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dock, Bardo a standardy

redakce 20.10.2019

Umíte si představit situaci, kdy se majitel podniku postaví do dveří svého klubu, aby při vybírání vstupného všem vysvětloval, že je potřeba být během koncertu potichu?

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

redakce 19.10.2019

Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Brněnská šestnáctka.

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.