Články / Recenze

Redefining Heavy: The Psyke Project

Redefining Heavy: The Psyke Project

waghiss666 | Články / Recenze | 29.05.2013

Ze slovního spojení „hudební projekt“ mám vředy. Proč má někdo sakra potřebu takhle pojmenovávat opravdovou kapelu o pěti lidech (žádný pseudonym pro mačkání čudlů a elektronickou one-man show libovolného žánru), chápat nemusím, ani nepotřebuju. Zpětně zjišťuju, že dánský kvintet The Psyke Project hraje už přes deset let a nahrál 3 alba + 1 EP, my si ale dali první rande u splitu s As We Fight z roku, v němž si Oscara odnáší britsky sprostý film o vladařově vadě řeči a Tepláky oceňuje Akademie Populární Hudby cenou nejvyšší.

Na rozdíl od minula jsem u letošní nahrávky musel dát víc druhých šancí. Řešení nemá až tak zubaté ostří: lehnout si pod Guillotine s úplňkem v zádech i v podvědomí. Vazbení kytary s aparátem slouží jako koncertní entrée odpradávna a nemusí jít nutně o hardcore. Tady mi to málem utrhlo hlavu. Zvuk jako by se nahrával na šrot, ovšem producent Jacob Bredah má všechno tam, kde chce. Praská to, hučí to, bolí to. Parádně! Tempo se od minula znatelně snížilo na pomalé, případně ještě pomalejší (častěji), pravidlo poruší až sedmá moshovačka Ghost Fight, což je jediná skladba, v níž se neujal mikrofonu frontman Martin, který jinak připomíná dánskou variaci na Jakea Bannona. Obalu by logo Deathwish Inc. jistě slušelo, třeba příště. Žánrové rozkročení ovšem odpovídá: post-metal, sludge, black metal, noise, hardcore…

Úplně novou škatuli pak potřebuje čtvrtá stopa pojmenovaná Partisan. Kytara nastaví nižší otáčky, bum a pak… Tady nastává největší prohra ve snaze popsat to peklo, co následuje. Partisan je TAK ZLÁ, jak jen to ještě může znamenat kompliment. Syrovost, bolest, temnota, špína, a to všechno se valí pomalu, že to snad pomaleji ani nejde. Nabízí se srovnání s Neurózou a hned následující věc na ni nechá vzpomenout pochodem vchod lačné tlamě plné bolestivě studených rampouchů, co se při každém skousnutí tříští na kousky, až to trhá uši. Tremollo. Zmíněná sypačka. A zase zvolníme, což může být i na škodu, pokud nejste opravdu masochista schopný utopit se v asfaltu. Ano, tohle je právě to album, které vyžaduje vinyl a mělo štěstí, že se za kolaborace pěti labelů dočkalo. When Man Became God, masakr sluchovodu a mysli jde do finále. Ale až po výměně zbraně, vrah si jen potřebuje oddychnout a nabrousit rezavou čepel. Nádech nad hladinou, kopanec do čela a jste v tom zase. Utéct zpod gilotiny je snazší. Tohle album nedoporučuju!

Info

The Psyke Project – Guillotine (Bloated Veins/Black Lake/Braincrushing/Swarm of Nails/Molestin, 2013)
www.thepsykeproject.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

Petr Mareš 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace