Anna Mašátová | Články / Reporty | 15.06.2014
Po letech na Štvanici byl minulý rok vyhnán festival Respect záplavami do výšin pražské Ladronky a letos se tam k nadšení návštěvníků opět vrátil. Ostatně Respect je na stěhování zvyklý, od roku 1998, kdy vznikl, se už párkrát přemístil. S výměnou hradního vládce dostal vyhazov z domovského Pražského hradu, Ladronka zatím vypadá na dlouhodobější ubytování. Doufejme, neboť odpadli komáři i říční chlad.
Sedmnáctý ročník zahájila v sobotu francouzsko-česko-slovenská pětice Le Gars d'en Bas, v překladu něco jako kluci ze spodiny. Od roku 2013 brázdí světadíly s příjemnou směskou šansonu a najazzlé cikánské a balkánské hudby. Výborně zahájený den, snad jen škoda, že museli chlapci hrát na pódiu a nerozjeli to tak, jak jsou zvyklí z cest, tedy přímo v publiku, kde by jejich produkce vyzněla přirozeněji.
Pak už se ze zákulisí začala valit zvěř, slon, zebra, žába, člověk nevěděl, zda je v cirkuse nebo se natáčí Trhák 2. „Had, kde je had, ten had tam vyloženě chybí!“ chtělo se zvolat. Šlo však o etiopský cirkus Debre Berhan, který představil jeden z jeho objevitelů, člen holandských The Ex Arnold de Boer alias Zea. Cirkus zapojuje mládež všech sociálních skupin i tělesně postižené, v dnešní době má více jak sto studentů, do Evropy na turné přijel s dalšími etiopskými hosty, kapelou Fendika. Než však došlo na jejich společné vystoupení, vykukující slunce trochu zmrazili finští Pekko Käppi & K.H.H.L. Trio temných neofolkařů s ďáblovým nástrojem jouhikko sice tvrdí, že zpívá milostné písně, jestli jsou ale součástí romancí vraždy milenců a všudypřítomná smrt chřastící kostmi umrlců, je otázkou. Nenechte se však odradit, finský sarkasmus i přes potoky krve nesmírně baví.
Fendika zapůsobila jako magnet. K pódiu se během několika okamžiků sběhli povalující se lenoši, aby vzdechy i potleskem obdivovali neuvěřitelnou ohebnost a mrštnost Etiopanů s doprovodem hudebníků. Hadí žena, chlapci balancující na žebřících, maličká artistka snad vytvarovaná z gumy, rozjásaní žongléři a mnohem více. Debre Berhan střídal zakladatel Fendiky, tanečník Melaku Belay s půvabnou tanečnicí, hudebníky a zpěvačkou. Tradiční hudba s tranzovním nádechem, vířící těla i exotické nástroje jako kirar, kebero a massinqo. Respect je i slušnou lekcí hudební historie a teorie. Retro je pořád in, ne vždy je ale povedené, The Paradise Bangkok Molan International Band byli nicméně sázkou na jistotu. Šedesátkové taneční rytmy hrané na neznámé instrumenty phin a východoasijský khaen, jakýsi předchůdce harmoniky, utančily příchozí během svého dlouhého setu k zemdlení.
Nejlepší na konec? V případě sobotní části bezesporu ano. Londýnský hvězdný all star band Yiddish Twist Orchestra tvrdí, že twist vymysleli židé, a má pro to pádné důkazy. Za hříšný tanec prý vděčíme geniálnímu, avšak zapomenutému Williamovi Efraimovi Bergmanovi a jeho shvitz, později Američany zkomoleným na twist. Národ Járy Cimrmanna ví o zneuznaných géniích svoje, twistovat nás také naučil nejen Goťák více než dobře, tak vzhůru do padesátých let a imigrantských špeluněk, kde vyřvává kalypso s mambem, klezmerem i raným rock'n'rollem. Osmičlenný orchestr založil kytarista Ben Mandelson ze slavných Les Triaboliques, kdo ale nepochybně přitahuje nejvíce pozornosti, je zpěvák Natty Bo blýskající lakýrkami, zlatým zubem i neodolatelným šarmem.
O skotačících dětech, exotických pokrmech, uměleckých instalacích a dalších věcech, co dělají Respect Respectem, zase zítra. Druhý den Respectu začíná právě teď!
Respect Festival 2014
14. 6. 2014, Ladronka, Praha
foto © Barka Fabiánová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.