mty | Články / Recenze | 05.04.2015
Když Blur v roce 1995 vydali album The Great Escape, k pečlivě vydesignovanému obalu od grafického studia Stylorouge přidali ještě texty všech písní s kompletními akordy. Letmý pohled na eponymní desku, která se na regály obchodů dostala o dva roky později, nabízí podstatně minimalističtější zážitek: Rozmáznutý dvojlist nenabízí jiné informace než názvy písniček a připomíná levnou pirátskou kopii z polské tržnice.
Kapela, která byla touhle dobou už evidentně unavená z nekonečného popichování se s Oasis, jako by tím vším chtěla dát předem najevo, že o sbírání cen popularity jí až tak moc nejde. Blur tu odvážně vylezli ze škatulky britpopu, kterou sami pomohli definovat, a okouzleni (nejen) zámořským lo-fi rockem vykročili vstříc neznámým končinám. Risk se ze zpětného pohledu rozhodně vyplatil: Blur se od této chvíle dařilo vyvarovat se opakování jediného mustru se stále slabšími výsledky a v konečném zúčtování tak dopadli lépe než jejich někdejší rivalové.
Navzdory alternativnějšímu zvuku si album vedlo dobře i v době vydání – především díky zpěvným singlům: Beetlebum, roubující garážový indie rock na božské harmonie á la The Beatles, vynesl kapelu až na samotný vrchol britské singlové hitparády a frackovitá Song 2 s nezapomenutelným refrénem „woo hooo“ si brzy začala žít vlastním nezávislým životem. Kdo si tehdy desku koupil jen kvůli singlům z rádia, byl asi zklamán. Díky stylové rozháranosti se totiž může vkrádat pocit, že Blur si nejsou jistí, jakou kapelou by vlastně chtěli být. Na jakém jiném albu vedle sebe najdete parodii na nazlobený grunge (Song 2), country baladu (Country Sad Ballad Man), fotbalovou halekačku ve stylu Chumbawamby (On Your Own), skladby, kvůli kterým se David Bowie dožaduje autorských práv (M.O.R.), a instrumentálky připomínající duchařskou televizní inscenaci (Death of a Party)?
Blur není dokonalá deska. Ze své podstaty jí ani nemůže být, ale právě zmíněné hledačství v kombinaci s dobře napsanými písničkami z ní dělá nahrávku mimořádně zábavnou. Totéž lze ostatně říci i o obou albech, která následovala, jakkoliv Blur už nikdy do stejné řeky nevstoupili.
Blur – Blur (Food Records, 1997)
www.blur.co.uk
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.