Mikuláš | Články / Recenze | 26.02.2015
Mladý kolektiv HAHA CREW z východoslovenských Košic vzbudil rok zpátky videosinglem Rap a móda na československé scéně pozdvižení. Podmanivý beat, vizuálně zajímavé osobnosti a čerstvě nadrzlá lyrika zafungovala jako červený hadr na posluchače adorující klasické interprety. Paralelně s masou kritiky od vydání singlu rostla skupina lidí ochotných akceptovat něco na první pohled méně autentického, z globálního hlediska možná nepříliš originálního, ale pulzujícího čerstvou energií a touhou měnit zavedené pořádky, což se HAHA CREW daří i debutovým releasem.
Vlna je autorským dílem dvou osobností, které spolupracují roky a jejich koexistence je sladěná a funkční. Za instrumentální vrstvou stojí Dalyb, mladý producent, který v rozhovorech odkazuje k inspiračním zdrojům spíše klasického hiphopového formátu, jakkoli jsou výsledné kompozice naprosto aktuální a místy evokují tvůrce typu Clams Casino a další méně konvenční ikony. Dalybovi se na Vlně podařilo vytvořit konzistentní materii, která svým zvukem a atmosférou nemá na scéně obdoby. Ve srovnání s devadesáti procenty současné lokální impotentní produkce, která je generována na klíč jen proto, aby bylo do čeho usadit průměrnou flow, Dalyb tu funguje jako komplexnější skladatel ochotný pracovat s hudbou jako se svébytným materiálem. A právě prostor pro hudbu a zvuk jsou zároveň faktory, které odrazují spoustu posluchačů navyklých na stereotypní schémata. V komentářích se lze často dostat k výtkám týkajících se relativně malého množství rapu na nahrávce, z mého pohledu je právě tento přístup grál, který posouvá žánr, alespoň v místním měřítku, na jinou úroveň. Samey je ojedinělý úkaz citlivého lyrika, který si vystačí s opracováváním různorodých impresí místo generování záplav textů s pochybnou hodnotou. Mezi nečekaně sebereflexními nárazy můžeme zahlédnout probleskující reliéf zabahněného dna, kterým se dnešní mladá generace více či méně úspěšně brodí. Peníze, čas, surová reflexe rychle nabyté slávy, materiální touhy, absence citů, vše citlivě osekané na menší útvary pečlivě usazené do klidně tekoucí zvukové hmoty. Deklamativní flow i práce s hlasem je jedinečná, ale je to rovněž výstřední prvek, se kterým může a má řada posluchačů problém.
Máme před sebou podivný šperk autorů, kteří si jsou na jedné straně vědomi vlastní výjimečnosti, jsou ale také vláčeni bahnem na různých úrovních a nebojí se tuto látku po svém zpracovat. Vlna budiž symbolickou očistou a doufejme, že přijde i regulérní příliv.
HAHA CREW – Vlna (ILPP, 2014)
www.facebook.com/hahacrw
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.