Jakub Béreš | Články / Reporty | 04.07.2016
Po dvou letech opět v plné síle na královohradeckém letišti. Od té doby se areál dost proměnil. Tam, kde vždy stála hlavní stage, je dnes parkoviště. Největší pódium se přesunulo blíže do centra dění, přesně tam, kde stávala druhá největší stage. A ta je pro letošek posunuta o pár metrů před ohrazené návrší, které je jako vždy ideálním místem pro sledování děje.
Areál se smrsknul. Vypadá tedy plněji a dynamičtěji, vzdálenosti se zkrátily a je jasně vymezené centrum, které už nefunguje pouze jako rozcestník, ale má bohužel i novou funkci. V programových pauzách dvou hlavních pódiích se z dvoupatrového pojízdného vozu hlavního pivního sponzora stává hlasitá diskotéka ve stylu: budeme pouštět rockové songy kapel, které vévodily wishlistům fanoušků festivalu. Po uzavření denního lajnapu se z místa stala bizarní afterparty.
Organizace funguje na jedničku, všechno je přehledné a v nově poskládaném areálu se člověk rychle zorientuje, přibyly i rozmanité gastronomické stánky. Langoše a podobné jsou stále v převaze, první burger nenadchnul. Nápaditost ostatních stánků nadále testujeme.
Main stage otevřeli Bazzokas, ska punk, příjemný bordel. Do deseti minut první stage diving, následoval moshpit. O tom, že všechno bylo tak nějak jedno, napovídal i obráceně pověšený plakát kapely. O další zábavnou vložku se postaral mladík, který na pódiu požádal svou milou o ruku, která po chvilce napětí nabídku přijala. O kus dále hráli slovenští indie/poprockoví Frequency, asi nejzajímavější domácí kapela, na kterou jste mohli ten den narazit. Zaujala i Hard rock Café stage, která je situována do hangáru a v níž si sponzor vtipně pohrál s interiérem, aby navodil klubovou atmosféru.
fotogalerii z první dne festivalu sledujte zde
Miláčci hradeckého publika rockoví Royal Republic zaujali pouze zaryté fanoušky. Když už se konečně začali někam dostávat, frontman zabil atmosféru zbytečnými promluvami. Ke konci začalo pršet, takže opět do hangáru, kde však Heymoonshaker s nedotaženým ozvučením vůbec nevynikli.
Člověk, který se snaží reflektovat dění na elektronické scéně, asi nemá od Rock for People vysoká očekávání. O to větším překvapením byl set Roniho Size & MCho Dynamitea. Průkopník drum&bassu a držitel ceny Mercury si připravil vystoupení, které rozhodně nebylo zpátečnické. V rozhovoru pro magazín Full Moon zmiňoval, že se snaží zaujmout jak starší, tak mladší publikum, a to se mu dařilo. Od dnb se v průběhu setu odrazil napříč časem a žánry, aby mířil k desetiminutového grimového vrcholu v čele s remixy Skeptových tracků. „Uk hype! Uk grime!“ hecoval publikum MC Dynamite, který odváděl svou práci na jedničku. Díky němu i nepodlézavé části setu dokázaly zaujmout publikum rockového festivalu.
O to větší zklamání bylo vystoupení producentské dvojice Nero a jejich dvorní zpěvačky. Její naléhavý hlas dával trackům ten správný náboj, jen kdyby se na pódiu neobjevovala tak sporadicky. Nero si získali popularitu mixem dubstepu, dnb a ostrovního klubového mainstreamu pár let nazpátek, jejich singly pravidelně atakovaly hudební žebříčky a skladba Promises se dokonce vyšvihla na vrchol oficiální hitparády. Jejich dj set spočíval v tom, že všechny své skladby upravili do ještě našláplejší podoby, takže nic originálního. Zklamáním byla i přepálená hlasitost, bez špuntů nesnesitelná… Další den netrpělivě vyhlížíme koncerty Turbowolf a Suuns.
Rock for People, festival
3.-5.7. 2016 Festivalpark, Hradec Králové
www.rockforpeople.cz
foto © Tomáš Valda
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.