Články / Rozhovory

Roni Size: Nechci být "old boy on the block"

Davo Krstič | Články / Rozhovory | 13.07.2015

„Měli pravdu, když říkali, že bychom nikdy neměli potkat své hrdiny,“ zpívá se v jedné skladbě kanadských Metric. Něco na tom bude, říkal jsem si hodinu před telefonickým rozhovorem s Ryanem Williamsem alias Ronim Sizem. Bristol musí být opravdu magické město, když dalo hudebnímu světu vedle Portishead a Massive Attack taky tuhle drum’n’bassovou legendu. Díky Sizeovi jsem „drumbác“ objevil a zamiloval si ho, Roni Size a jeho parta Reprazent byli skutečnými průkopníky. Řekl snad někdo Goldie? Poslechněte si New Forms a Timeless a pochopíte, která z těch desek je skutečně timeless. Poslední roky nebylo o Sizeovi moc slyšet, ale je zpátky ve hře. Vloni vydal sólovku Take Kontrol a letos se konečně dočkáme (po patnácti letech!) i novinky Reprazent. Setkání s hrdinou bylo nakonec příjemné a ukázalo, že Size nehodlá jen vzpomínat na staré dobré časy, kdy získal prestižní Mercury Music Prize, ale chce dokázat, že král drum’n’bassu je zpátky a i v pětačtyřiceti letech plný čerstvé energie. V létě nás o tom snad přesvědčí naživo.

Kde zrovna jste?
Doma, mám day off. Byl jsem v Japonsku, odtud letěl do Austrálie, a pak rovnou do Liverpoolu a Bristolu. Teď mám volno, ale stejně pracuju.

Jak to vypadá s novým albem Roni Size / Reprazent?
Jmenuje se Do It for the Masses a dělal jsem na něm dlouho. Je tam hodně orchestrálních zvuků, je velmi melodické, ale taky našlapané. Opět jsem na něm spolupracoval s MCím Dynamitem a zpěvačkou Onallee. Je určené pro novou generaci lidí, kteří mají rádi muziku, ale má v sobě příchuť toho, jak zněli Roni Size / Reprazent dříve. Crossover nového a starého. Datum vydání oznámíme každým dnem. Nahrávka je hotová, zbývá jen shodnout se na finální podobě tracklistu.

Jsem rád, že na ní bude MC Dynamite, jeho rapování mě bavilo.
MC Dynamite patří k mým nejbližším a nejlepším přátelům, máme skvělý, upřímný pracovní vztah. Poznali jsme se tak, že mi někdo poslal skladbu, ve které Dynamite rapuje. Hned jsem si řekl: Wow, ten je skvělej, musím ho najít. Trvalo mi to skoro rok, objevil jsem ho v Gloucesteru a hned jsme si sedli. Na nové desce ho uslyšíte nejen rapovat, ale taky zpívat, je vážně úžasný. Jsem rád za cestu, kterou jsme spolu ušli, stejné je to i s Onallee.


Letos se můžeme těšit na nové Reprazent, vloni jste vydal novou sólovku Take Kontrol, první nahrávku po šesti letech. Dal jste si v pauze od muziky úplně pohov, nebo jste jen necítil potřebu vydávat další album?
Myslím, že to byla kombinace obojího. Vystupoval jsem jako DJ, ale v té době cítil, že mám na víc. Potřeboval jsem si dát pauzu, abych získal energii. A abych žil i něčím jiným než hudbou – v mezidobí jsem se víc věnoval rodině, dětem, přátelům. Teď pauza skončila, jsem zpátky a zase si užívám DJing, živé vystupování a produkci nových skladeb.

Mnohé překvapilo, jak Take Kontrol zní – krátké tracky, spousta hostů, melodické hitovky. Bylo cílem zaujmout novou generaci, která o Reprazent neslyšela?
Určitě. Je tu mladá generace posluchačů, kteří o mně nebo Reprazent neví vůbec nic. Možná jim něco říká název, ale neznají tu muziku. A je potřeba je zaujmout. Nechci stát na hlavním festivalovém pódiu a hrát pro poloprázdné prostory. Chci, aby se v publiku potkávali starší fanoušci s těmi novými. Určitě nechci být „old boy on the block“, chci být „new guy“. Možná i proto jsem potřeboval pauzu – abych se mohl vrátit čerstvý, nabitý energií a ukázat lidem, že jsem relevantní, že umím dělat drum’n’bass stejně dobře, ne-li líp, než jiní.

V roce 2008 jste znovu vydal legendární debut Roni Size/Reprazent, nyní pod názvem New Forms II. Líbilo se mi, že nešlo jen o remaster, ale že jste původní skladby upravil, zkrátil a přidal i několik nových. Bylo to tak, že jste si řekl: Kdybych tehdy věděl a uměl to, co nyní, zněla by New Forms přesně takhle?
Neměnil a neupravoval bych nic z toho, co jsem vydal, s New Forms jsem spokojený. Universal mi tehdy oznámil, že chystá kompilaci u příležitosti desátého výročí New Forms. Tak jsem navrhl, že místo toho udělám re-edit původních skladeb. New Forms II pro mě byla platforma pro předvedení toho, co jsem se za ta léta naučil. Původní album je skvělé, měli jsme pro něj připravených tolik tracků, že jsme nakonec museli vydat dvojalbum, protože skladby byly dlouhé. Na New Forms II jsme některé z nich dali pryč a jiné zkrátili, takže se všechno pohodlně vešlo na jeden disk.

Dodnes mám původní edici s nálepkou na obalu, na které jsou útržky z tehdejších extatických recenzí. Jaké to bylo pro osmadvacetiletého hudebníka z Bristolu číst články s titulky „Naprosto zásadní“, „Album roku“ a podobně?
Bylo to skvělé období a měl jsem štěstí, že jsem měl kolem sebe spoustu úžasných lidí, ať už to byl Gilles Peterson z labelu Talkin Loud, DJ Krust nebo DJ Die… Myslím, že lidem se líbilo, kam jsme se postupně dostali, od založení Full Cycle k natočení alba a živému hraní. Byly to krásné časy a příjemné ohlédnutí do historie. Ale teď se dívám dopředu, chci se vyvíjet, posunout se na další úroveň.

V létě vás uvidíme naživo na trenčínské Pohodě a ostravských Colours. Jak bude koncertní show vypadat?
Bude nás sedm, máme baskytaristu, bubeníka, budu tam samozřejmě já s Onallee a MC Dynamite. Máme připraveny dvě varianty – dvouhodinový a hodinový set. Plánujeme hrát nové album i skladby z New Forms a In the Mode. Máme spoustu dobré muziky, takže můžeme měnit setlist, jak se nám bude chtít, podle toho, kde zrovna budeme. A těším se na komunikaci s fanoušky.

Info

Colours of Ostrava 2015
16. 7. 2015
Dolní Vítkovice, Ostrava
http://www.colours.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den (část první)

redakce 10.06.2019

S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.

Pořadatelská: Jan Bartoš (Prague Music Performance)

redakce 07.06.2019

Prague Music Performance je mezinárodní festival a institut zaměřující se na organizování koncertů i interpretačních kurzů sólové hry i komorní hudby. Zpovídáme zakladatele a šéfa Jana Bartoše.

Tonda Kocábek (Boskovice, Kaštan): Mám své jistoty

redakce 03.06.2019

Na Bílou horu si znovu našly cestu kapely z temných sklepů i popového výsluní, a to zdaleka nejen ty domácí. Tradiční klub Kaštan proživá obrození, Tonda Kocábek je u toho.

Markéta Fantová (Pražské Quadriennale): Vystavovat divadelní zážitky a neztratit přitom identitu

redakce 31.05.2019

Rozhovor s uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale o vystavování současné scénografie a udržování identity scénografické profese. Živé umění, živý prostor.

Protokol: Anna Calvi

redakce 28.05.2019

V protokolu Anna Calvi nepřekvapí jmény jako David Bowie nebo Grace Jones. Kvitujeme nominaci londýnského obchodu Fopp.

Pořadatelská: Adam Svoboda (Kavárna Potrvá)

redakce 27.05.2019

Malý prostor, velké koncerty. Kavárna potrvá oslavila prvních deset let a i letos se podílí na programu festivalu v Boskovicích.

Vstupní prohlídka: Walter Schnitzelsson

redakce 24.05.2019

Slovenští indie rockeři Walter Schnitzelsson vydali začátkem roku nové album a už se chystají na festivalovou sezonu.

Moimir Papalescu (United Islands): Hlavně pomoci novým a zajímavým projektům

redakce 22.05.2019

Letošní ročník multižánrového festivalu United Islands of Prague se odehraje pod taktovkou nového ředitele Moimira Papalescua.

Pořadatelská: Josef Kyněra (Sound44)

redakce 21.05.2019

První klubovou noc pořádali Sound44 už před jedenadvaceti lety, své aktivity znovu vzkřísili na konci roku 2017.

Robert Kozler: V Bohnicích jsem jako doma

redakce 20.05.2019

Festival Mezi Ploty už se po sedmadvacáté vrací do areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. O jeho historii, současnosti i dotacích. Rozhovor.