Články / Recenze

Rosetta: Audio/Visual

woko | Články / Recenze | 05.03.2015

V červnu loňského roku se na Indiegogo objevila kampaň žádající o skromných 6 000 dolarů, které by byly použity na sound engineering a grafiku dokumentu jisté filadelfské kapely. Justin Jackson chtěl o Rosettě natočit jen krátký profil, ale při natáčení zjistil, že jen medailonek si tahle čtveřice nezaslouží. Rosetta nejsou jen hudebníci. Jsou to normální pracující lidi, kteří si vybrali sakra drahý koníček. Film pak začíná frontmanem Mikem Arminem, který mluví o tom, jak kvůli kusu papíru přišel o dva nejlepší lidi ve svém životě. Jde o kauzu s jejich původním labelem Translation Loss, která vábí diváka dívat se až do konce.

Dokument se točí kolem nahrávání čtvrtého alba The Anaesthete, které si Rosetta nahrávala poprvé na vlastní pěst stylem "zaplať, co můžeš". The Anaesthete byl pro Rosettu bod zlomu. "Pokud se tohle nepovede, pokud se nám něco z nahrávání nevrátí, tak nevím, jak v tomhle budeme moct pokračovat." Ve studiu vypadají všichni unaveně, vyčerpaně a lhostejně. Jde o nejtemnější desku, kterou kdy nahráli. Finanční potíže, problémy s labelem, zrada přátel, smrt nejbližších. Trochu moc na jedno období.

Ve filmu je probrán vztah Rosetty a jejich labelu Translation Loss, potažmo spoluzakladatele Drewa Juergense, který si skupinu zamiloval a hned na začátku spolu podepsali smlouvu. Věřil jim natolik, že jako debut vydali dvojalbum, které jste si mohli pustit přes sebe. "Kdo proboha kejvne kapele, co odehrála sotva tucet koncertů, že jim vydá sesynchronizovaný dvojalbum?" Rosetta už jen stoupala. Po přístupnějším Wake/Lift přišel vrchol v podobně A Determinism of Morality. První deska produkovaná někým jiným, Andrew Schneider (Unsane, Pelican) ve studiu ze čtveřice ždíme maximum. ADOM sbírá devítková hodnocení po celém světe. Zlaté časy.

Rozchod Rosetty a Translation Loss byl bolestivý pro obě strany, Drew v jeden moment odejde ze záběru, protože to neunese. Kapela potřebovala 1 000 dolarů na opravu dodávky, které Translation Loss podmínili podpisem nové smlouvy. Armine podepisuje, ale peníze kapela nikdy neuvidí. Label krčí rameny. "Já vim, že tohle dělají Radiohead nebo Nine Inch Nails, ale my?" The Anaesthete se dostane první den na špičku žebříčku Bandcampu a na PayPal přijde během dvanáct hodin tolik peněz, že je jim pozastaven účet. Jsou to dvě třetiny toho, co do alba vložili. "Čekali jsme, že prvních pár dnů to půjde, ale ne tohle."

V současnosti nahrává Rosetta (už jako pětice) pátou řadovku, jakým způsobem vyjde, se zatím neví. Vztah s Translation Loss je sice na bodu mrazu, ale pomalu se snad urovnává (loni vyšlo EP Flies To Flame). "Můžu jezdit šňůru devět měsíců v roce, ale nechci. Učit na škole je to, jak po sobě něco zanechat." Pro Armina je Rosetta všechno, ale má to svoje hranice. Je sakra těžké dělat něco, co milujete, a přitom žít v realitě.

Info

Rosetta - Audio/Visual (self-released, 2015)
www.theanaesthete.bandcamp.com/album/rosetta-audio-visual-original-score

Live: Brutal Assault 2015
www.brutalassault.cz

foto © Ann Marie Casey

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.