Články / Sloupky/Blogy

Roskilde 2017: Dorota a tři moshpity

Roskilde 2017: Dorota a tři moshpity

Jiří Mališ | Články / Sloupky/Blogy | 29.06.2017

Ať už šlo o “vylepšené” bezpečností procedury, které způsobily půlhodinové fronty před areálem, výpadek proudu během koncertu RÜFÜS nebo bezhlavý nářez v podaní Justice, začátek hlavních dnů Roskilde Festivalu nebyl pětihvězdičkový. Francouzské elektronické duo sice set načalo s největšími hity D.A.N.C.E. a Genesis, ale když pak půl hodiny hráli méně známé skladby, publikum začalo řídnout. Další exodus nastal s příchodem deště a na rozloučenou kapele mával značně prořídlý dav. Názor Justice se nedozvíme, během hodinového vystoupení neřekli ani slovo a koncert postrádal... charakter.

Za lepší konec to vzali při otevírání Avalon stage američtí A Day to Remember. Hned na úvod zahráli nejpopulárnější All I Want a energie, kterou vlili do publika, vydržela až do konce. Na hranici pop punku a metalcore zahráli nové i starší skladby a komunikace s publikem byla špičková. A kdybyste váhali, co je “crowdsurfing on top of crowdsurfing”, tak brzy snad budou venku fotky muže, který stojí na břiše crowdsurfera a oba se nechávají unášet směrem k pódiu. Ode mě ty fotky nečekejte, já je držel nad zemí.

Z jednoho moshpitu do druhého se šlo i během Idles. Bristolský kvintet hraje tvrdý punk šmrncnutý britským hospodským humorem (Kolik optimistů je zapotřebí k výměně žárovky? Žádný!) a špetkou romantiky a s fanoušky to umí skvěle. Kytaristi se zapojili do moshpitu, zapluli si na rukou a odvděčili se nejlepším koncertem dne. Titul ale málem připadl Kevinu Morbymu, který dokázal, že rock n’roll ještě není mrtvý. Publikum skvěle reagovalo na všechny písničky a rozhodně nepřišlo jen na největší hit Dorothy.

Poslední moshpit byl na programu pod taktovkou G-Eazyho. Americký rapper sice nepředvedl bůhvíjakou šou, ale o tu se postarali sami diváci. Hromadě skákajících těl bylo jedno, kolik procent zpěvu je z podmazu, a když se ozvaly první tóny nejznámější skladby Me, Myself & I, založili jsme v kotli sbor a ještě několik minut po koncertu zpívali: „Solo ride until I die...“

Info

Roskilde Festival 2017
28. 6. 2017, Roskilde, Dánsko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Polemika nad novými Idles

redakce 25.09.2020

Dnes vyšla nová deska Idles. Titulní téma nového Full Moonu doplňujeme poznámkou Johnnyho Násilníka a překladem textu Liase Saoudiho z Fat White Family.

Preview: Ostrava Kamera Oko

redakce 21.09.2020

Oko se letos odehraje ve dvou víkendových blocích, v podmínkách stísněných celospolečenskou situací, přesto garantuje, že se bude na co dívat.

Kam na rajz s Tomášem Poštulkou (Jeden svět)

redakce 07.09.2020

Která z kulturních povyražení si ve zbytku roku 2020 nenechá ujít dramaturg lidskoprávního dokumentárního festivalu Jeden svět?

Šejkr #46: Beba Fanta, Chupa Chups

Michal Pařízek 27.08.2020

V následujícím Full Moonu vyjde text, díky kterému jsem se po hodně dlouhé době vrátil k Hüsker Dü, a u Grinderman mám zase pocit, že jsem je pořádně pochopil až…

Milý Dušane Svíbo!

Ondřej Bezr 18.08.2020

Přečetl jsem si tvůj příspěvek o Martinu Věchetovi, potažmo nadcházejícím festivalu TrutnOFF BrnoON. Není to bohužel nic jiného než normální hejt...

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Dušan Svíba 17.08.2020

Trutnovský „Woodstock“ byl vždycky známý svým hraním si na indiány a na underground. A taky na chudáky.

Loni (jsem nebyl) v Marienbadu

cyril kosak 06.08.2020

Ahoj, mami. Tak jsem vyrazil do Mariánských Lázní, na Moody Moon Noize.

Oplatky z kolonády aneb Moody Moon Noize v letmých ohlasech

redakce 04.08.2020

Víte, jak poznáte povedenou akci? Nikomu se nechce domů. Na kolonádě to bylo přesně takhle, někdo se zdržel o den déle, jiný o dva...

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.