Články / Sloupky/Blogy

Roskilde 2017: Dorota a tři moshpity

Roskilde 2017: Dorota a tři moshpity

Jiří Mališ | Články / Sloupky/Blogy | 29.06.2017

Ať už šlo o “vylepšené” bezpečností procedury, které způsobily půlhodinové fronty před areálem, výpadek proudu během koncertu RÜFÜS nebo bezhlavý nářez v podaní Justice, začátek hlavních dnů Roskilde Festivalu nebyl pětihvězdičkový. Francouzské elektronické duo sice set načalo s největšími hity D.A.N.C.E. a Genesis, ale když pak půl hodiny hráli méně známé skladby, publikum začalo řídnout. Další exodus nastal s příchodem deště a na rozloučenou kapele mával značně prořídlý dav. Názor Justice se nedozvíme, během hodinového vystoupení neřekli ani slovo a koncert postrádal... charakter.

Za lepší konec to vzali při otevírání Avalon stage američtí A Day to Remember. Hned na úvod zahráli nejpopulárnější All I Want a energie, kterou vlili do publika, vydržela až do konce. Na hranici pop punku a metalcore zahráli nové i starší skladby a komunikace s publikem byla špičková. A kdybyste váhali, co je “crowdsurfing on top of crowdsurfing”, tak brzy snad budou venku fotky muže, který stojí na břiše crowdsurfera a oba se nechávají unášet směrem k pódiu. Ode mě ty fotky nečekejte, já je držel nad zemí.

Z jednoho moshpitu do druhého se šlo i během Idles. Bristolský kvintet hraje tvrdý punk šmrncnutý britským hospodským humorem (Kolik optimistů je zapotřebí k výměně žárovky? Žádný!) a špetkou romantiky a s fanoušky to umí skvěle. Kytaristi se zapojili do moshpitu, zapluli si na rukou a odvděčili se nejlepším koncertem dne. Titul ale málem připadl Kevinu Morbymu, který dokázal, že rock n’roll ještě není mrtvý. Publikum skvěle reagovalo na všechny písničky a rozhodně nepřišlo jen na největší hit Dorothy.

Poslední moshpit byl na programu pod taktovkou G-Eazyho. Americký rapper sice nepředvedl bůhvíjakou šou, ale o tu se postarali sami diváci. Hromadě skákajících těl bylo jedno, kolik procent zpěvu je z podmazu, a když se ozvaly první tóny nejznámější skladby Me, Myself & I, založili jsme v kotli sbor a ještě několik minut po koncertu zpívali: „Solo ride until I die...“

Info

Roskilde Festival 2017
28. 6. 2017, Roskilde, Dánsko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Zápisky z Letní filmové školy: Jugoslávská proměnlivost a ryzí expresionistické němectví

Ondra Helar 10.08.2021

Při cold brew v budapešťském Kofein Baru sleduji první storýs na instagramu, kde se má bublina chlubí tím, že si vybírá filmy na páteční večer. Nejistý pocit, že jsem na…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace