Články / Reporty

Rozdupat střevíce a přitom neztratit soudnost  (Pop-Kultur 2018)

Rozdupat střevíce a přitom neztratit soudnost (Pop-Kultur 2018)

Kremace | Články / Reporty | 17.08.2018

Pop-Kultur je projekt, jenž započal před čtyřmi lety s cílem sdružovat umělce a další účastníky hudebního průmyslu, ať už na straně vydavatelství či marketingu. Jedná se o akci, která si už dokázala vybudovat solidní reputaci.

Tu potvrzují workshopy pod vedením Lydie Lunch nebo v minulých letech například Jochena Arbeita z Einstürzende Neubauten či Thomase Jepsena, dramaturga festivalu Roskilde. Kromě sekce Nachwuchs, na níž se je třeba předem přihlásit (letos ze 779 zájemců vybrala porota 250), Pop-Kultur nabízí přednášky a filmová představení. Opravdu velké rozpětí. Pořadatelé se snaží udržet lokálního ducha, zvát umělce, kteří zásadně přetvářejí německou scénu, a přitom se nebojí sáhnout po větších jménech, jejichž popularita stále stoupá.

Hned první adeptkou druhého festivalého dne byla Anna von Hausswolff. Přestože je její zpěv založen na precizní hudební průpravě, nic to neubírá na autenticitě a syrovosti projevu. Nikde žádné zaváhání, von Hausswolff brilantně sázela jednu skladbu za druhou. Důraz na rytmus a um, s jakým dokáže propojovat varhany se zbytkem kapely, obalamutily jednoho každého na místě.

Přestože hrají po celém světě, místní hiphopoví hochštapleři Ace Tee & Kwam.E nepřesvědčili. Dokázala bych si je představit ve stísněném prostoru, kde by ze stropu kapal pot, ale z neustálé snahy navazovat kontakt s publikem by měl jeden kopřivku. To francouzští Agar Agar svým minimal wave diskem strhli pozornost okamžitě, energetický výboj přímo do mozku. A texty oscilující mezi nonsensem a reflexí života v postmoderní době. Tancovalo se neurvale a zcela zaplněný klub Alte Kantine se hýbal v základech. Z pódia nám líbající se sekuriťáci odhalení do půl pasu mávali pomyslně na odchod.

„Very not political correct“ aneb The White Screen, objev objevů. Přišli s mixem gothic, punku a rocku a způsobili nadšení nepopsatelné. Prý se snaží vrátit hédonistický přístup do hudby, a že to z nich sršelo. Živá demonstrace politického protestu, otevřenosti a sexuální energie. Jsou kapely, které se nedají popsat, je třeba je zažít a nechat se zdemolovat.

Pop-Kultur si zakládají na umělcích, kteří oplývají svébytným pódiovým projevem. Prezentace Myrkur je zapamatovatelná lehce, její jedinečnost tkví v absurdní míře kýče, předvídatelnosti a naivitě. Na stagi stojí křehká divoženka mezi třemi pokérovanými metloši. Odpustila bych i ten plytký vizuál, kdyby bylo co poslouchat. Takhle jsem jen rychle popadla kolo a jela s Kulturbrauerei za zády vstříc dalšímu dni...

Info

Pop-Kultur 2018
15. - 17. 8. 2018 Berlín, Německo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.