Články / Reporty

Rozdupat střevíce a přitom neztratit soudnost  (Pop-Kultur 2018)

Rozdupat střevíce a přitom neztratit soudnost (Pop-Kultur 2018)

Kremace | Články / Reporty | 17.08.2018

Pop-Kultur je projekt, jenž započal před čtyřmi lety s cílem sdružovat umělce a další účastníky hudebního průmyslu, ať už na straně vydavatelství či marketingu. Jedná se o akci, která si už dokázala vybudovat solidní reputaci.

Tu potvrzují workshopy pod vedením Lydie Lunch nebo v minulých letech například Jochena Arbeita z Einstürzende Neubauten či Thomase Jepsena, dramaturga festivalu Roskilde. Kromě sekce Nachwuchs, na níž se je třeba předem přihlásit (letos ze 779 zájemců vybrala porota 250), Pop-Kultur nabízí přednášky a filmová představení. Opravdu velké rozpětí. Pořadatelé se snaží udržet lokálního ducha, zvát umělce, kteří zásadně přetvářejí německou scénu, a přitom se nebojí sáhnout po větších jménech, jejichž popularita stále stoupá.

Hned první adeptkou druhého festivalého dne byla Anna von Hausswolff. Přestože je její zpěv založen na precizní hudební průpravě, nic to neubírá na autenticitě a syrovosti projevu. Nikde žádné zaváhání, von Hausswolff brilantně sázela jednu skladbu za druhou. Důraz na rytmus a um, s jakým dokáže propojovat varhany se zbytkem kapely, obalamutily jednoho každého na místě.

Přestože hrají po celém světě, místní hiphopoví hochštapleři Ace Tee & Kwam.E nepřesvědčili. Dokázala bych si je představit ve stísněném prostoru, kde by ze stropu kapal pot, ale z neustálé snahy navazovat kontakt s publikem by měl jeden kopřivku. To francouzští Agar Agar svým minimal wave diskem strhli pozornost okamžitě, energetický výboj přímo do mozku. A texty oscilující mezi nonsensem a reflexí života v postmoderní době. Tancovalo se neurvale a zcela zaplněný klub Alte Kantine se hýbal v základech. Z pódia nám líbající se sekuriťáci odhalení do půl pasu mávali pomyslně na odchod.

„Very not political correct“ aneb The White Screen, objev objevů. Přišli s mixem gothic, punku a rocku a způsobili nadšení nepopsatelné. Prý se snaží vrátit hédonistický přístup do hudby, a že to z nich sršelo. Živá demonstrace politického protestu, otevřenosti a sexuální energie. Jsou kapely, které se nedají popsat, je třeba je zažít a nechat se zdemolovat.

Pop-Kultur si zakládají na umělcích, kteří oplývají svébytným pódiovým projevem. Prezentace Myrkur je zapamatovatelná lehce, její jedinečnost tkví v absurdní míře kýče, předvídatelnosti a naivitě. Na stagi stojí křehká divoženka mezi třemi pokérovanými metloši. Odpustila bych i ten plytký vizuál, kdyby bylo co poslouchat. Takhle jsem jen rychle popadla kolo a jela s Kulturbrauerei za zády vstříc dalšímu dni...

Info

Pop-Kultur 2018
15. - 17. 8. 2018 Berlín, Německo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?